Vlastenský slovník historický/Plasy
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Plastické umění | Plasy | Platejs |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Plasy |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 621-622. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Plasy |
Plasy, ves na řece Střele v bývalém Plzeňsku, v okresu Kralovickém, s budovami někdy slavného kláštera cisterciackého, založeného r. 1144 neb 1145 od Vladislava II., potomního krále, a hojně nadaného. První opat uveden sem r. 1146, přišlý s několika bratry z kláštera Langheimského. Roku 1154 položen základ ke kostelu, který r. 1204 dokončen jest. Postupem času klášter tak se zvelebil, že v XIII. a XIV. století až na 500 mnichů v něm bydlelo, ano že i kolonie do klášterů na Velehrad, do Mnichova Hradiště, do Nepomuka a do Valdsas vyslal. V husitských bouřích utrpěl klášter znamenitou zkázu na zboží, jehož větší část císař Sigmund r. 1420 Bedřichovi a Janovi z Kolovrat zapsal. Od skrovného zbytku živilo se napotom nuzné několik mnichů, až po Bělohorské bitvě odňaté statky klášteru navráceny jsou. Tu se klášter opět zmohl i podnikl nákladné stavby, jmenovitě v letech 1661—68 stavbu nového kostela Nanebevzetí Panny Marie, 1711—36 velikolepého konventu řízením Dienzenhofra a Santiniho, jehož chodby ozdobeny malbami nejvíce od Kramolína, a 1690 pohřebního kostela sv. Václava. Klášter zrušen jest r. 1785, a budovy konventní slouží účelům světským, kdežto kostel stal se farním.