Vlastenský slovník historický/Krumlov

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Kruger	Krumlov	Krupský

Údaje o textu
Titulek:	Krumlov
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 404–405. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Český Krumlov
Související články ve Wikipedii: Moravský Krumlov

Krumlov 1) něm. Krummau, okresní město české v někdejším Budějovicku, byl původně sídlem slavného rodu Vítkovcův, jichž jedna větev měla odtud název z Krumlova. Z toho rodu pocházel Záviš z Falkenšteina, po jehož smrti příbuzní jeho Jindřich a Vok bratří z Krumlova, kteří se jeho odboje zúčastnili, zbaveni jsou svých statků, načež tyto se dostaly strýci jejich Jindřichovi z Rožmberka, který sídlo své z hradu Rožmberka sem přenesl. Syn jeho Petr povýšil K. na město a zdmi jej ohradil. Synové jeho Petr, Jošt Oldřich a Jan založili v K-ě klášter minoritský, dcera pak jeho Anna spolu s Anežkou, chotí Joštovou, klášter Klarisek (r. 1361). Roku 1394 zavezli pánové čeští zajatého krále Václava IV. tajně na K., kdež jej nějaký čas u vazbě chovali, než ho dopravili do Rakous. Na začátku XVI. století zkvétalo město hornictvím, neboť doly zdejší vydávaly hojnost stříbra i zlata. Vilém z Rožmberka, jenž ujal vladařství svého domu r. 1551, přestavěl zdejší zámek, učiniv z tmavého a neveselého starého hradu veselou a prostrannou budovu, a r. 1586 založil tu jesuitskou kolej. Bratr a dědic jeho Petr Vok, poslední muž slavného domu Rožmberského, postoupil r. 1601 smlouvou panství Krumlovské císaři Rudolfovi II. Od r. 1605 až do r. 1608 sídlel na zámku Krumlovském Don Julius d’Austria, levoboček císaře Rudolfa. Co rodinný majetek zůstal K. při domu císařském až do r. 1622, v němž jej Ferdinand II. daroval svému nejvyššímu hofmistru a řediteli tajné rady Janovi Oldřichovi z Eggenberka. Majestátem v Praze 15. dub. 1628 vydaným bylo panství Krumlovské za knížectví s vévodským titulem povýšeno. Při rodině Eggenbergů, mezitím za knížata povýšených, zůstal K. až do jich vymření r. 1717, načež se r. 1719 dostal Adamu Františkovi knížeti Švarcenberkovi, jemuž císař Karel VI. r. 1723 potvrdil titul vévody Krumlovského. Od té doby náleží vévodství toto vždy prvorozenci této větve knížecí rodiny Švarcenberské. — 2) K. Moravský, něm. Kromau, okresní město v někdejším Znojemsku, jest stará osada, připomínaná již r. 1277. Uprostřed XIV. století založil zde Čeněk z Lipé klášter augustinianský, který však v XV. století zanikl. Nanovo jest klášter r. 1658 osazen paulany, ale r. 1780 zrušen. Komenda německého řádu, která zde byla již v XIII. stol., zanikla okolo r. 1450. Husitství zakořenilo se v K-ě již r. 1423, a později byl K. jedním ze sídel bratrských na Moravě.