Vlastenský slovník historický/Karolín
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Karmelitáni | Karolín | Karolínská doba |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Karolín |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 331–332. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Karolinum |
|
Karolín čili kolej Karlova (Collegium Carolinum), založena císařem Karlem IV. ku prospěchu Pražské university 30. čce 1366 co sbor dvanácti mistrů fakulty artistické, kteří, bydlíce pohromadě v jednom domě a majíce nadání statky zemskými, zavázáni byli přednášeti o předmětech též fakulty. Sídlem jejich byl prvotně dům někdy Lazara Žida v Židovském městě. Odtud však přenešena jest kolej r. 1386 do nového většího domu, který nyní slove Carolinum, blíž kostela sv. Havla, koupeného k tomu cíli králem Václavem IV. od měšťana Pražského a někdy král. mincmistra Jana Rotleva. V tomto domě nacházely se netoliko nejhlavnější posluchárny fakulty artistické, nýbrž také veliká síň k vykonávání všech shromáždění a slavností university. Spolubydlení profesorů university, jakožto kolegiatů koleje Karlovy, pod voleným proboštem co správcem jmění a domácnosti, trvalo přes všecky proměny časové až do roku 1612, ve kterém defensorové stavovští, jimž universita dle majestátu císaře Rudolfa odevzdána byla pod opatrování, jiný řád ve správě jmění zavedli. Odtud sloužila kolej hlavně jen za místo školní a k jiným veřejným výkonům na universitě. I také jiné schůzky k účelům university se netýkajícím byly tu zhusta odbývány, jmenovitě stavové podobojí shromažďovali se tu často k poradám. Po bitvě Bělohorské odevzdal ji Ferdinand II. r. 1622 i s jměním k ní příslušícím řádu jesuitskému čili koleji jeho u sv. Klimenta v Praze, a jesuité obrátili dům i příjmy celé někdejší university Karlovy k novému zřízení dvou fakult, právnické a lékařské, pod správou řádu. Roku však 1638 Ferdinand III. zase jim kolej i jmění university Karlovy odňal, a poručil správu těchto dvou fakult „světských“ jednomu z nejvyšších úředníků zemských, co protektoru. Když pak potom stalo se nové zařízení r. 1654 sjednocením obou universit, Karlovy a jesuitské, v jednu Karlo-Ferdinandskou, ustanovena jest kolej Karlova, mimo odbývání v ní přednášek fakult právnické a lékařské, opět za místo k vykonávání promocí a jiných slavných skutků university celé. Za císaře Karla VI. vystavěn jest K., jehož stavba prvotní, časem toliko částečně opravovaná a měněná, byla stářím velice sešla, v nynější své podobě r. 1718 stavitelem Františkem Maximilianem Kaňkou. Jenom veliký sál s kaplí sv. Kosmy a Damiana zachován jest ze staré doby.