Vlastenský slovník historický/Karmelitáni

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Karmel	Karmelitáni	Karolín

Údaje o textu
Titulek:	Karmelitáni
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 331. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Řád karmelitánů

Karmelitáni, řád mnišský v církvi katolické, vznikl v druhé polovici XII. století. Zakladatelem jeho byl křižák Berthold z Kalabrie, který r. 1156 na hoře Karmel blíž jeskyně Eliášovy pro sebe a několik soudruhů klášter vystavěl. Druhý představený této nábožné společnosti, Brocard, podal patriarchovi Jerusalémskému Albertovi ku potvrzení přísnou řeholi, v níž se údové k chudobě, k životu osamělému, k zdržení se ode všech masitých krmí, k mlčení od nešpor až do terce, ku práci ruční a t. d. zavazovali. Řeholi tu i papež Honorius III. r. 1224 potvrdil. Však přísná teto pravidla později všelijak jsou zmírněna, řád značně se rozšířil po západním křesťanstvu, a v XV. století založena i ženská řehole K-nek. V Čechách usadili se K. nejprvé za Karla IV., který pro ně založil a vystavěl okolo r. 1347 v Praze klášter a chrám Matky boží Sněžné, odtud však hned na počátku husitských bouří jsou vypuzeni. Teprv po bitvě na Bílé hoře přišli noví K. do Čech. Známé jest působení generála bosých k-nů, Dominika (v. t.) při vojště císařském za bitvy Bělohorské. Za to obdrželi bosáci protestantský kostel sv. Trojice v Praze na Malé Straně, jenž od té doby nazývá se u Marie Vítězné (Maria de Victoria). Bosáci tito přišli z Vídně, odkud přišly také klášternice toho řádu (1655) a usadily se na Malé Straně vedle sv. Tomáše, kdež vystavěly r. 1671 klášter s kostelem sv. Josefa. Jiní k., a sice obutí, přišli z Polska a obdrželi r. 1628 chrám a dům u sv. Havla na Starém městě Pražském, kdež roku 1671 nynější klášterní stavení založili a r. 1740 starý gotický kostel pobořivše nový, nynější, nevkusným slohem vystavěli. Roku 1783 jsou ve všech zemích rakouských kláštery mnichů k-nů zrušeny; k-nky pak od sv. Josefa přeloženy později na Hradčana do kláštera bývalých barnabitek.