Vlastenský slovník historický/Křinecký
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Křimačov | Křinecký | Křištan |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Křinecký |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 394–395. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Křinečtí z Ronova |
|
Křinecký z Ronova (Hronova), starožitná, v dějinách českých často připomínaná rodina panská z kmene Hronoviců, jsouc stejného původu s pány Berky, z Lipého, z Náchoda, z Klinšteina a j., a majíc v erbu dvě ostrve černé o pěti sucích křížem přeložené. Praotcem této větve Hronovců byl Častolov (1255—69), a prvotním sídlem jejím hradové Ronov a Křinec v Boleslavsku. V XIV.—XVII. století nabyli K-čtí ještě jiných četných statků zemských, spravovali veřejné úřady a mívali platné účastenství ve veřejných jednáních politických i náboženských až do bitvy Bělohorské, stojíce po celý ten čas pevně jednak k víře podobojí, jednak k Jednotě bratrské. Nad jiné členy toho rodu pověstným se stel Vilém K. z Ronova na Rožďalovicích, který za Ferdinanda I. stál v čele stavů odpořilých, háje na sněmě 24. kv. 1547 v Praze držaném velmi rázně práva zemských stavů, začež po bitvě Mühlberské pohnán k soudu, a když k němu se nedostavil, in contumaciam cti, statku a hrdla na tak zvaném krvavém sněmě odsouzen jest. Vilém odebrav se do Prus ke dvoru vévody Albrechta Braniborského působil tam ve prospěch Jednoty bratrské z Čech a Moravy tehdáž vypovězené, i objevuje se ještě r. 1555 na synodě v Kozminku. Po bitvě Bělohorské ztratil Jan Albrecht starší K. z Ronova všecky své statky, příbuzný jeho Jiří K. polovici statků, i vystěhovali se se všemi členy svého rodu ze země, z kterýchžto Bohuslav K., bratr Jana Albrechta staršího, z němčiny přeložil a r. 1632 v Drážďanech vydal Historii království Kristova, Jan Albrecht mladší pak, syn Jana Albrechta staršího, přeložil rovněž z němčiny Věrné a upřímné napomenutí, abychom se náboženství papeženského vystříhali atd. a téhož roku v Drážďanech tiskem vydal. Potomci těchto vystěhovaných K-ch květou dosud v Německu pod jmenem hrabat z Ronova a Biberšteina.