Vlastenský slovník historický/Hrad
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Hrabišici | Hrad | z Hradce |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hrad |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 188–189. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Hrad |
|
Hrad, pol. grod, rus. gorod, místo ohražené k obraně proti nepřátelům. Starým Slovanům, též Čechům v dávné době slulo h-em město prostranné, pevnými hradbami ode všech stran chráněné, a dosavad v užívání jsou četná jmena slovanských měst, složená se slovem h., jako Vyšehrad, Velehrad, Starý Hrad (Stargrad), Nový Hrad (Novgorod) a j. V Čechách, dokud panovaly řády slovanské, byl v každé župě h. co sídlo župních úřadů, i bylo tolik h-ů co žup, a h. i župa označeny byly týmž jmenem, pročež ústava hradní a župní jedno jest. H. takový sloužil v čas vpádu nepřátelského za útočiště obyvatelstvu, které netáhlo do pole; tam uchránilo se s rodinami i movitými statky svými, ano i když vojsko poraženo bylo od nepřítele, mohlo ještě couvnouti do hradu a odtud se brániti. Potřeba vody pro tak veliký dav lidu velela stavěti tyto hrady po rovinách na blízku řek. — Od těchto h-ů rozdílné, ač později týmž jmenem nazvané, byly původně tak zvané hradce čili hrádky, t. h-y menší, ne zemské, nýbrž soukromé, náležející osobám vznešenějším, též samým knížatům; takové byly na př. Levý Hradec, Budeč, Tetín, Zbečno, Křivoklát a j. Ty stavěli staří nejraději na ostrohy čili výsadky zemské, otočené s tří stran buďto srázy a doly, buď vodami, a souvislé na straně čtvrté s rovinou, ze které vybíhají. Jen na této straně bylo potřebí srubův a příkopův umělejších a nákladnějších k ochraně h-ů; obyčejně býval tu příkop, přes kterýž vedl zdvihací most. — Zároveň s uváděním do Čech řádů feudálních začalo také stavění rodných h-ů dle spůsobu německého na vysokých skalách a nepřístupných vrších (nejhustěji za Václava I. v první polovici XIII. století), kterýžto spůsob udržel se až do všeobecnějšího užívání střelného prachu. Tyto dle vzoru německého stavěné h-y dostávaly větším dílem německá jmena, která pak i na rodiny samé přešla a v té spůsobě s části až podnes se udržela. Takové h-y byly Šternberg, Rosenberg, Riesenberg, Wartenberg, Waldstein, Lichtenberg, Falkenstein a j. Tito h-ové ustoupili koncem středověku co panská sídla zámkům, stavěným větším dílem na rovinách slohem novým, z Italie vzatým, na mnoze skvostně a nákladně. V XVII. století následkem jednak záhubné 30leté války, jednak rozkazu vládního aby zpustošeny byly, obrácena jest největší část h-ů v Čechách ve zříceniny, a jen málokterého zachovány jsou zbytky rozsáhlejší, z nichž souditi možná na někdejší podobu jeho. Nejvíce zachovalý, aspoň co do zevnitřku, jest z h-ů českých slavný druhdy Karlštein.