Vlastenský slovník historický/Brod
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Brno | Brod | z Brodu |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Brod |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 47–48. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Český Brod | |
Související články ve Wikipedii: Německý Brod, Vyšší Brod, Uherský Brod |
Brod, jmeno několika míst v zemích českých. 1) B. Český, něm. Böhmischbrod, v někdejším Kouřímsku, od arcibiskupa Arnošta z Pardubic na město povýšený, zůstal vlastností arcibiskupů Pražských až do válek husitských, kdež ho, an od císaře Sigmunda silnou posádkou opatřen byl, r. 1421 ve středu po sv. Tiburcí husitští Pražané po tuhém odporu se zmocnili a jej spálili. Zbrojný lid a obyvatelé, kteří se byli na zvonici a do kostela utekli, v ohni bídně zahynuli, kterýžto příklad na okolní města tak působil, že husitským vojskům brány otvírala a učení jejich přijímala. Od císaře Sigmunda jmenován B. Č. r. 1437 městem královským, načež nově vystavěn prospíval živnostmi a proslul dobrou městskou školou. Po Bělohorské bitvě ztratilo město všecky své statky, jež kníže Liechtenstein od král. komory koupil. Lepší obyvatelé šli do vyhnanství, a v 30leté válce přišlo město úplně na mizinu. — 2) B. Německý, něm. Deutschbrod, v Čáslavsku nad Sázavou, stal se již ve XII. století horním městem z příčiny bohatých rud stříbrných, v celém okolí odkrytých a od německých horníků dobývaných. Roku 1442 dne 8. ledna porazil zde Žižka vojsko císaře Sigmunda ze země prchající na hlavu, a dva dni později vrazili Husité do města tehdáž ještě nejvíce německého a obyvatelstvo tak dočista vytloukli, že pak sedm let nikdo tu nebydlel, až se český lid zde na novo usadil, načež ale Jihlavští Němci žehrali, městu mnohé příkoří činili a r. 1472 také nepodařilý pokus o dobytí jeho podnikli. R. 1637 císař Ferdinand III. B. N. za svobodně král. město vyhlásil; v 30leté válce město mnoho utrpělo. N. B. jest rodištěm pověstného protivníka Husova Michala de Causis. — 3) B. Vyšší, něm. Hohenfurt, městys v Budějovicku, s bohatým klášterem cisterciáckým, r. 1259 od Petra z Rožmberka založeným, v jehož chrámě, z XV. století pocházejícím, nalezá se starožitný obraz Panny Marie; klášter sám chová bohaté sbírky starodávních uměleckých památek. — 4) B. Uherský, něm. Ungarisch-Brod, město na Moravě v Hradištsku nad Olšavou, založené již v XI. století co „osada na Brodě“, r. 1068 již pevný zemský hrad, tehdáž na hranicích uherských. Roku 1116 Moravané a Čechové u toho hradu na hlavu porazili Uhry v bitvě z nedorozumění vzniklé. Uherský král Štěpán II. přitáhl sem totiž v průvodu četného branného lidu k umluvené schůzi s knížetem českým Vladislavem I., který se také v čele válečných zástupů dostavil. Tu jistý pán uherský jmenem Solt dělal prý pletichy na obě strany, které vedly ke srážce obou vojsk, ve kteréž Uhři jsou na útěk obráceni a celý tábor svůj vítězům v kořist zanechali. Později králové Čeští a panovníci moravští město pod hradem povstalé velikými výsadami nadali, jmenovitě Přemysl Otakar II. (1272), markrabě Jan (1331) a markrabě Jošt (1366), i zmohlo se město znamenitě, hlavně obchodem, ano i husitská válka málo mu uškodila, ačkoliv je Husité r. 1426 opanovali. Ve válce mezi králem Jiřím a Matiášem Uherským stál B. při straně tohoto, začež mu král Matiáš udělil týchž výsad, jaké mělo Brno. Roku 1605 udeřilo na B. 12.000 mužů knížete Bočkaje, útok jejich však odražen jest od měšťanů, jimž na pomoc přispěl zemský hejtman moravský. Roku 1622 oblehal město Betlen Gabor se 70.000 muži od konce října až do konce dubna 1623, a již byl veliký hlad ve městě, když přišla zpráva o uzavření míru. Vypuzenlm z města protestantů r. 1624 zavdána B-u osudná rána ztrátou nejvzdělanější a nejprůmyslnější části obyvatelstva. Ve válkách na to následujících U. B. náramně utrpěl, r. 1643 a 1645 vydrancovali město Švédové; r. 1663 přihrnuli se Tataři a Turci z Uher před město, jež oblehli, avšak nedobyli, za to ale 10.000 lidí z okolí do otroctví odvedli; konečně r. 1683 dne 14. čce dobyl města Tökely. Tyto pohromy tak velice uškodily městu, že nikdy více nedosáhlo bývalé znamenitosti.