Vlastenský slovník historický/Brno

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Brněnské knížectví	Brno	Brod

Údaje o textu
Titulek:	Brno
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 46–47. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Brno

Brno, lat. Bruna, něm. Brünn, nyní hlavní město markrabství Moravského, bylo původně podhradím hradu Brněnského (nyn. Špilberka), a začalo se již za prvního údělního knížete Brněnského Konrada I. (1054—92) přetvořovati v obec dle německého spůsobu. Král Václav I. udělil Brnu r. 1243 znamenité městské právo, Přemysl Otakar II. vzal Brněnské Židy ve zvláštní svou ochranu, a král Jan rozmnožil velice výsady zdejších kupcův, čehož následkem stalo se B. záhy lidnatým a bohatým městem, nejpřednějším na Moravě, ale hlavním středem němectví. Husité se roku 1428 o dobytí Brna marně pokoušeli, a kališnictví zde nemělo průchodu. Králům Ferdinandovi I. a Rudolfovi II. půjčili měšťané Brněnští znamenité sumy. Za časů povstání evangelických stavů proti Ferdinandovi II. soustředilo se v Brně ponejprv jednání o politických záležitostech zemských na sněmích zde odbývaných. Stálým však středem politické správy země stalo se B. teprv r. 1641, od kteréž doby starší Olomouc do pozadí ustoupila. V 30leté válce marně Švédové pod Torsstensonem po dvakráte oblehali B., 1643 a 1645, a jmenovitě tohoto posledního roku s velikým úsilím ho dobývali, ale generál de Souches ve spolku s měšťanstvem každý útok statečně odrazil. Za takové statečné se zachování udělil Ferdinand III. měšťanům znamenitých milostí.