Vlastenský slovník historický/Čarodějnice

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Čapek	Čarodějnice	Čarodějník

Údaje o textu
Titulek:	Čarodějnice
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 66. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Čarodějnické procesy

Čarodějnice, čarodějka (srov. Čáry), žena, která dle domnění pověrčivých lidí pomocí ďáblovou působí věci nadpřirozené, lidem škodíc. Víra v č. stopovati se dá téměř u všech národů do nejdávnějších dob. Dle pověry západních Slovanů a Němců scházejí se č. v jisté dni za noční doby na sněmy, které se na křižovatkách aneb vrších k tomu ustanovených odbývají, jedouce povětřím na chvoštěti neb pometle. Zdá se, že tyto pověsti mají základ svůj v pohanských obřadech náboženských, které se vykonávaly nočního času na místech vyvýšených, což kněží křesťanští prohlašovali za obcování s ďáblem, z jakého skutečně č. byly obviňovány. Proti takovým zbytkům pohanství, a jmenovitě také proti č-cím kníže Břetislav II. přísné zákony vydal. Č. staly se čím dále tím více postrachem pověrčivého lidu, a přišla-li některá žena (což se zvláště stařenám stávalo) do podezření, že čaruje, odsouzena jest veřejným míněním a stíhána soudně. U nás ve středověku ponořovali takové podezřelé osoby do vody; potopila-li se, uznána za nevinnou, plovala-li po vrchu, považována za č-ci a mučena tak dlouho, až se k tomu sama přiznala, načež upálena jest. Obzvláště kvetly hrdelní soudy nad č-mi v XVI. a XVII. (u nás po bitvě Bělohorské), ba až do polovice minulého století.