Veletucet her, hlavolamů a hádanek/Místo předmluvy
Veletucet her, hlavolamů a hádanek | ||
Místo předmluvy | První tucet hlavolamů |
Vzpomínám si, jak to bylo brzo po převratě na prvním sjezdu čs. učitelstva, když sjezd navštívil president Masaryk. Řekl sice, že přišel jako kantor mezi kantory, ale ve své řeči zdůraznil něco dost nekantorského:
„Při tom bych jednu věc chtěl podškrtnout, aby učitelstvo přemýšlelo o hře dorůstající mládeže a její zábavě.“ A jindy se v hovoru vracel k této na pohled ne důležité, a přece pro život mladých lidí důležité otázce: jak tráví naše mládež své volné chvíle? Máme pro ni dost her? Umíme sami hrát? Kdo prošel anglosaským prostředím, mohl naše domácí prostředí shledat poměrně chudým na hry.
Já jsem se tehdy chopil těch slov, a sestavil jsem pro své skauty veletucet her — otiskoval jsem je v junáckém časopise Vatra, když jsem byl jejím redaktorem (ročník III.—V.). Tehdejší zkušenosti jsou základem této sbírečky. Ještě mně zůstaly asi tři tucty na skladě, hlavně hříček se sirkami, provázkem a prsty.
Nuže, bez dlouhých slov: Play!
A udržte si dlouho „ducha dětství“!
J.Š.