V rumech slávy

Údaje o textu
Titulek:	V rumech slávy
Podtitulek:	V truchlivou upomínku na zhoubný požár v divadle národním dne 12. 1881 napsal
Autor:	Josef Polívka
Krátký popis:	Ve prospěch národního divadla.
Zdroj:	POLÍVKA, Josef. V rumech slávy. [Praha] : vlastním nákladem, [1881]. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 100
Související:	12. srpen 1881, Nad troskami Národního divadla
Související články ve Wikipedii: Národní divadlo

Otevři se, skvělá slávobráno,
ať již vejde národ ve svůj chrám,
dílo vlastní spatřit buď mu přáno
věnované českým Uměnám. —

Pospěšte sem všickni z vlasti milé,
vy, jenž v lásce k ní jste kojeni,
pospěšte — zde srdce ušlechtilé
k činům velkým čerpá nadšení.

Vy jen máte na ně právo svaté,
nikdo z vás své hřivny nešetřil,
v naději k té budoucnosti zlaté
pomáhal, kdo mohl, ze všech sil.

A hle, již tu stojí ukončeno
dílo vaše, pomník vašich snah,
světu hlásajíc to české jméno,
vyhladit jež nemoh lítý vrah.

 * * * 

Však ó hrůza! jaký ryk to děsný
na březích se vzmáhá Vltavy?
Zuří, běda, krutě živel běsný —
kdo, ach, vztekot jeho zastaví? —

Skvělý chrám se v trosky bídné kácí,
ve pláč národu se mísí živlu jek,
v moři plamenů se naděj naše ztrácí,
Muso česká, kde tvůj útulek?

Jako nepřátelů závist lítá
šlehá plamen rudý k nebesům!
vichr nepřízně jím divě zmítá,
ach, vše v pouhý obrací se rum.

Obloha se halí ve mrak černý,
jak by zdílet chtěla Čechů žal —
v rumech slávy genius náš věrný
nad svým lidem bolně zaplakal.

Co jsou platny přání naše, touhy —
stíháni jsme žalným osudem,
okamžik vše zvrátil v nivec pouhý,
naše radost — byla přeludem.

 * * * 

Nezoufejme však, my známé síly,
jež lid český chutě nasadí,
prací novou, dvojnásobnou pílí
všecko ztracené se opět nahradí.

Kletbu tu, jenž na nás lpíti zdá se
odstraníme činem, svorností,
a pak zajisté se v plné kráse
sláva česká u nás zahostí. —

Dokážeme — že jsme národ činu,
jenž se práce nikdy neštítí
pro svou vlast, tu drahou domovinu
žíti chceme, chcem i zemříti. —