Nad troskami Národního divadla
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nad troskami Národního divadla |
| Autor: | Rudolf Pokorný (jako R. P.[red 1]) |
| Krátký popis: | Ve prospěch nového Národního divadla! |
| Zdroj: | R. P. Nad troskami Národního divadla. [Praha] : vlastním nákladem, [1881]. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | V rumech slávy, 12. srpen 1881 |
 Související články ve Wikipedii:Národní divadlo |
|
Juž oko vidí, co nám shltil požár,
leč srdce — srdce dosud nevěří…
Bouř tříská lodí, vlna rve nám stožár —
hoj, peklo! pojď si k večeři!
Po nebi proudy vody plynou
a na Tebe se nevyřinou!
A lidé, kteří jindy zázrak mají v rukou,
dnes jenom zmalátněle do lebek se tlukou!
Ó plačte, plačte, starci nade hroby —
Vlasť-matka ztrácí vše — vše, co Ji zdobí,
tvář tlačí v dlaně, roucho s ramen visí,
a vzlykotem svým syny v hrobech křísí.
Ó, plačte, děti! Kdože nenaříká,
když v srdci matčině zas vězí dýka?
My před světem svou matku chtěli vidět,
by přestal Jí, té mučednice, nenávidět;
my chtěli slavit vítězství zas prvé
od časů kalicha a Táboritské krve;
my postavili, svatyni Jí drahou,
teď vidíme Ji, Vlasť, lkát u ní polonahou!
— — — — — — — — — — — — — — —
Ó, vyplačme se!…
Ale vzhůru hlavy!
Pracujme opět všichni bez únavy!
Když hoří český chrám, Čech kabát svlekne!
Vzdor osudu! Nechať se zlostí vztekne! —
Ten národ, který jednou rukou slzy stírá
a druhou pracuje a sbírá —
ten národ neumírá!
Ten národ, jenž se s popraviště kácel
a pod ním k životu se vracel —
ten teď by mysl ztrácel? —
Hoj, do práce! Ať vidí svět,
co v dějinách lze sotva uvidět,
ať vidí národ bít se s osudem — —
A kdyby náš chrám shltil ještě stokrát,
a kdyby tisíckrát nám hruď měl ještě proklát,
hoj, Čechové, my zoufat nebudem!
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Za zkratkou se skrývá Rudolf Pokorný; viz např. Ve prospěch Národního divadla. Národní listy, 17. 8. 1881, roč. 21, č. 198, s. 3. Národní knihovna České republiky.