Údaje o textu
Titulek: XXX.
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 270–271.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1872
Licence: PD old 70

Jen zevšednět mi nedej, bože,
v tu píď, již měřils mi svou láskou;
to raděj smrt, smrt desaterou,
než býti hrobem s lidskou maskou.

Být člověkem a přec jím nebýt,
nic nemít, co je duši svato,
bez lásky, bez jara a touhy,
a v srdci chlad a nezahřáto!

Oh, zlá to nemoc, nákažlivá;
stář pustoší tvář růžolící,
že když se dívám v lidské tváře,
jak bych se díval v nemocnici.

A k tomu jakby vše, co lidské,
jí chtělo mocí propadnouti:
že chvěju se i o mou zeleň,
by nesvlekla se v nahé proutí.

Ó bože, radš bych chtěl se státi
na širém poli sirým stromem:
ten z jara aspoň zakvete si,
a v létě ptáčkům bývá domem.