V přírodě/XXIV.

V přírodě Vítězslav Hálek
XXIII.	XXIV.	XXV.

Údaje o textu
Titulek:	XXIV.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 265. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1872
Licence:	PD old 70

Bloudila v hájů sklepení,
zahrabat dítě v lupení —
před časem květ byl utrhlý,
za to ji lidé vyvrhli.

Příroda — také matička —
tonula v slasti celička,
blažená prostřed rozenců
tvořila květy z pupenců.

„Ustaň a nelam poupě to,
mám pro ně v život zaseto:
viz, jak mu volám ze hrobu
jaro i všecku ozdobu.

Vyvádím jemu k obsluze
ptactvo i stromů haluze,
matka jsem všeho odvěká —
stvořím-li, blažím člověka.

A kdo se na něm prohřeší,
nechť ho nic v světě netěší,
jaro mu vadni v starobě —
zvrh’ť se mi v lidské podobě.“