V přírodě/XXII.

V přírodě Vítězslav Hálek
XXI.	XXII.	XXIII.

Údaje o textu
Titulek:	XXII.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 263. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1872
Licence:	PD old 70

Vyběhly s matkou před tu chýž,
tak chudou, a tak všeho prosty,
však je-li nebe zemi blíž,
ty dítky kladly k němu mosty.

Vyběhly sluncem rumělé,
tak jak je pán bůh právě stvořil,
však jsou-li dětmi andělé,
těm dětem bych se z duše kořil.

Zatřeply v ručky, z očí zář,
smích řehtal z malinových dásní,
a má-li krása jakou tvář —
ó patřte, zda-li nejsou krásní!

Však čím mně jsou nad anděle,
nad krásu nebes, všehomíru:
z té zoře v tvářích utkvělé
čtu novou v člověčenstvo víru.