Údaje o textu
Titulek: LXXII.
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 307–308.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1872
Licence: PD old 70

Matičko rci — byl bůh kdy mlád
a bylas krásné dítě snad:
jakou to chodil cestičkou,
bys všem se stala matičkou?

„Mé dítě, ke dni zásnubí
bůh tkal mi nebes obrubí,
oblohu modrou, hvězdy v ní,
a to byl šat můj svatební.

A v lásky čas, v dne oslavu,
já chystala si výbavu:
dům nesmírný svůj, veliký,
v něm moře, háje, slavíky.

Pak v lásky čas, v den záslibu,
bůh líbal v žhoucím polibu,
až prohřál světy hnedličko,
a vylíbal jim sluníčko.

To bylo v máji. Doba ta
je věčně láskou prohřáta,
zem, nebe nejde z objetí —
vy čiňte k naší paměti.“