V přírodě/CXLIV.
V přírodě Vítězslav Hálek | ||
CXLIII. | CXLIV. | CXLV. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | CXLIV. |
Autor: | Vítězslav Hálek |
Zdroj: | HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 372–373. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1874 |
Licence: | PD old 70 |
Starý javor, básník starý,
v písních dřímá na mechu,
přišlo dítě osiřelé:
„Dej, javore, útěchu.“
„Bloudím unavené lidmi,
duše hladem umírá,
každý má jen pro mne kámen,
srdce své mi zavírá.“
Starý javor zamyslil se,
vlastní ňadra rozevře —
„Půjdem, hochu, uvidíme,
zda-li které otevře.“
Spolu chodí — div divoucí!
Co je písní po lese,
na housličky v smích je pláčou,
a to srdcem otřese.
Spolu chodí — div divoucí!
Starý javor — srdcí pán,
a kde srdce jenom kousek,
zotvíráno do kořán.