Věnec slávy žen slovanských/Helena Moskevská

Údaje o textu
Titulek: Helena Moskevská
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 50.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Jelena Glinská

Helena pocházela z rodu knížat Gliňských a byla netí pověstného knížete Michala Gliňského. R. 1525 stala se manželkou cara Vasileje Ivanoviče, když se tento byl rozvésti dal s dosvádní svou chotí Salomeou. Působením Helininým dosáhl Michal Gliňský značného postavení u dvoru carského. Helena teprv r. 1530 porodila syna Ivana k veliké radosti Vasilejově a roku 1532 druhého Jiřího. Po smrti manžele svého (r. 1533) vládla ve jménu nezletilého Ivana pomocí bojarův, mezi nimiž byli knížata Bělští, Sulští, Gliňští, Obolenští a Odojevští. Největší vliv měli knížata Michal Gliňský a Jan Obolenský, s nímž Helena v důvěrných poměrech žila. Když jí to strýc její Michal vytýkal, dala jej vrci do vězení, kdež i zemřel. Odtuď počínala si s Obolenskými vždy neobmezeněji. Když bratr carův Jiří zemřel hladem ve vězení (1536), strojila pikle i druhému bratru carovu Ondřeji, který se však k odboji hotovil; byl ale jat a proti slovu od Obolenských danému uvržen do žaláře, v němž násilnou smrtí zhynul. — Helena uzavřela přátelské smlouvy s císařem Karlem V., se Švédy, Turky i s Multaňany a upevnila vládu ruskou v Kazani, kdež murzové (velmoži) chtěli se odtrhnouti od Moskvy. S Litvou chtěvší použiti ženské vlády v Moskvě učinila po delším boji příměří na pět let (r. 1537), jímž získala Sebeš a Zavoločje, ale postoupila Homel. Brzy nato zemřela r. 1538.