Věnec slávy žen slovanských/Helena Ivanovna
Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský | ||
Helena Moskevská | Helena Ivanovna | Anna, královna česká |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Helena Ivanovna |
Autor: | František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský) |
Zdroj: | STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 51. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Helena Moskevská |
Helena Ivanovna, královna polská a veliká kněžna litevská, dcera Ivana Vasiljeviče III., cara moskevského, narozena r. 1476. Alexander, veliký kníže litevský, žádal r. 1494 za ruku Heleny, k čemuž car Ivan milerád svolil, vymíniv si toliko, aby zůstati mohla při víře pravoslavné. Dne 15. února 1495[red 1] odbýval se tedy sňatek ve Vilně dle obřadu latinského i řeckého. Leč manželství to bylo bezplodné, ba stalo se příčinou rozličných sporů domácích důležitých i nedůležitých. Helena horlivě podporovala víru pravoslavnou na Litvě a působením jejím potvrdil Alexandr církvi pravoslavné na Litvě dávné její výsady. Stavši se královnou polskou, pohnula otce k uzavření míru s Litvou r. 1503 a taktéž přičinila se i co vdova od r. 1506 ku zjednání pokoje mezi Litvou a Moskvou r. 1509. Necítíc se dosti volnou na Litvě, trvající v neustálém sporu s Moskvou, chtěla odejíti r. 1511 k bratru svému caru Vasilovi Ivanoviči, kterýž úmysl však se jí nezdařil. Zemřela ve Vilně r. 1513 mezi 20. a 29. lednem. — Helena byla nábožná, rozumná, pevné povahy. Ač příchylná nové své vlasti, nepřála nic zlého rodné zemi své; seč byla, snažila se, aby udržela pokoj mezi Moskvou a Litvou, ale co smutná oběť bezsrdečné politiky prožila celý život svůj mezi nepříjemnostmi a utrpeními.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Opravena zjevná tisková chyba (1595).