Výbor z Květů zla II./Vlasy

Výbor z Květů zla II. Charles Baudelaire
Cizokrajná vůně	Vlasy	Já tebe zbožňuji…

Údaje o textu
Titulek:	Vlasy
Podtitulek:	(Str. 119. La chevelure.)
Autor:	Charles Baudelaire
Původní titulek:	La Chevelure
Zdroj:	BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 28–30. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Haasz
Licence překlad:	PD old 70

Ó, rouno ježto se až k límci rozkadeří!
Ó, vonné kučery, v nichž možno lenost znát!
Ó, zápale! Bych dnes moh’ v alkovny své šeři
ty složit vzpomínky, jež se v tom vlasu čeří,
jím budu ve vzduchu tak jako šátkem vlát!

I snivá Asie, žár v poafrickém kraji,
ten celý vzdálený a skoro zašlý svět,
v tvých žije hlubinách, ty vůně plný háji!
Jak jiní duchové se v hudbě kolébají,
tak můj, ó, lásko má, v tvé vůni zůstal tkvět.

Tam sestoupím, kde strom a člověk, samá šťáva,
pln mdloby poklesá dnů žárem znavený;
ó, mocné vlasy, nes mne vlna vaše dravá!
Ó, moře ebenu, jsou v tobě snění žhavá,
jsou plachty, veslaři, a stěžně, plameny!

Tu přístav hlučící, kde velkým douškem píti
smí vůni duše má a zvuk a barvy blesk;
kde lodi hedvábem a zlatem hladkým svítí,
a ve svém náručí chtí slávu uzavříti
té čisté oblohy, v níž chví se věčný lesk.

Svou hlavu ponořím, již lásky závrať sklání,
v ten černý oceán, v němž druhý zas je skryt;
a duch můj zjemnělý tvé sladké kolotání
by, plodná zahálko, a stálé kolébání
tvé, vonná lenosti, tam doved’ objevit!

Mně, modré vlasy, jež tmy napiaté jste stanem,
se vámi blankytná zas vrací dálava;
na břehu zkroucených těch proudů, měkce stlaném,
já žhavě opíjím se v dechu promíchaném,
jejž olej z kokosu, deht, muškát vydává.

Dál! Na vždy! Ruka má v tvých těžkých vlasů klíně
set bude rubíny, a safír, perel vděk,
bys nikdy vášně mé ty neodmítla líně!
Což nejsi oasou, kde sním, a lahví z dýně,
z níž dlouhým douškem pít chci víno vzpomínek?