Výbor z Květů zla II./Víno hadrářů
Výbor z Květů zla II. Charles Baudelaire | ||
Svítání | Víno hadrářů | Víno vrahovo |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Víno hadrářů |
Podtitulek: | (Str. 297. Le vin des chiffoniers.) |
Autor: | Charles Baudelaire |
Původní titulek: | Le Vin des chiffonniers |
Zdroj: | BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 129–130. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Haasz |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jak často, lucerna když rudým svitem plane,
jejž vítr rozšlehá, v sklo buše utýrané,
tu v srdci předměstí, bludišti blátivém,
kde lidství kňučívá v svém kvasu bouřlivém,
lze vidět hadráře, jenž hlavu vznést se snaží,
jde, stále klopýtá, jak básník — do zdí vráží,
nic nedbá poddaných svých, donašečů všech,
a celý rozplývá se v slavných záměrech.
On zákon vznešený a slavné sliby dává,
zlé k zemi poráží, neb oběť pozvedává,
a tam, kde baldachýn se nebes rozvíjí,
on vlastní ctnosti své se leskem opíjí.
Ti lidé, domácnost jež mrzutostí týrá,
jež práce zkrušuje a stáří těžce svírá,
když lámou, kroutí se pod hadrů přívalem,
jež Paříž vyvrhla v tom děsném zmatku svém,
se domů vracejí a sudem voní celí,
a s nimi druhové jdou, v bitvách zšedivělí,
knír mají, visící jak stará korouhev,
— a brány vítězné a květy, zástav zjev
se tyčí před nimi a kouzlem slávy hýří!
A v zářné orgii, v níž ohlušuje, víří,
hluk bubnů, polnice, a křik a slunce svit,
lesk slávy nesou ti, kde lid je láskou zpit!
Tak révy tok, kde je proud Lidstva nesmyslný,
jak Paktol zářivý, své zlaté valí vlny,
by hrdlem člověka své činy opěval
a dary panuje, jak vládne pravý král.
By starých proklatců, již umírají v tichu,
netečnost zkolébal a všechny vzteky hříchů,
Bůh, výčitkami jat, sen poslal v země klín;
a člověk Víno dal, jež Slunce svatý syn!