Výbor z Květů zla II./Sen zvědavého
Výbor z Květů zla II. Charles Baudelaire | ||
Smrt umělců | Sen zvědavého | Léthé |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sen zvědavého |
Podtitulek: | (Str. 343. Le rêve d’un curieux.) |
Autor: | Charles Baudelaire |
Původní titulek: | Le Rêve d’un curieux |
Zdroj: | BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 158. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Haasz |
Licence překlad: | PD old 70 |
Zda znaje, jal o já, bol, jenžto chutný bývá,
dáš říci o sobě: „To zvláštní člověk jest!“
— Já právě umíral. Má duše, lásky chtivá,
v tom zřela divné zlo a chtíč se s hrůzou plést;
tam naděj s úzkostí, ne choutka umínivá.
Čím víc jsem v hodinách zřel písek v dno se nést,
tím více vzrůstala má muka, slastně divá;
a víc jsem vzdálen byl už světa svého cest.
Jak děcko jsem tu byl, jež po divadle touží,
má v záští oponu, jak překážka nás souží…
Přec pravda mrazivá pak vyšla na konec:
Mne děsná halila kol zora, nenadále
jsem neskonal. — A což, to je ta celá věc?
Když plátno zvedlo se, já čekal ještě dále.