Výbor z Květů zla/Hodiny

Výbor z Květů zla Charles Baudelaire
Duma	Hodiny	Slepci

Údaje o textu
Titulek:	Hodiny
Autor:	Charles Baudelaire
Původní titulek:	L’Horloge
Zdroj:	BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla. Praha : Otto, 1927. s. 50–51 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Goll
Licence překlad:	PD old 70

Hle Hodiny, to božství děsné, nepohnuté,
prst k hrozbě pozvedá a Pamatuj! nám dí,
jak mrštné šípy v terč se zabodavše chví,
tak záhy naplní tvé srdce boly kruté.

Tu prchne pod obzor hned Rozkoš mlhavá
jak sylfa s jeviště, jež v kulisách se ztratí,
a každá Minuta věz! zásobu ti zkrátí
těch slastí, na život jež osud vydává.

Třitisícšestsetkrát — Ó pomni! poučí tě
svým šeptem hodina. — Dí Teď: Ta tam — jsem již,
Já kapku vyssála tvé krve, necítíš? —
tak bzučíc Sekunda se každá mihne hbitě.

Remember! Esto memor! Lépe hospodař!
(Mé hrdlo kovové, to všemi řečmi zpívá)
Neb každá Minuta jest žíla, v které skrývá
se zlato, pilně těž, ni jedné nepromař!

Ó pamatuj! neb Čas, to hráč je nedočkavý,
jenž, to je světa běh, vždy vyhrá, stůj co stůj.
Den sklání se, a noc se zvedá — pamatuj!
Již písek dobíhá, hrob lačný je a žravý.

Zde hodina, kdy Ctnost, tvá choti přespanilá
a ještě panenská, kdy božská Náhoda,
kdy samo Pokání (poslední hospoda!),
kdy řekne vše: »Teď, bloude, pozdě! Smrt jen zbyla!«