Trianonská mírová smlouva/Část XIV - Klausule rozličné

Trianonská mírová smlouva Edvard Beneš
Část XIII - Práce	Část XIV - Klausule rozličné

Údaje o textu
Titulek:	Část XIV
Podtitulek:	Klausule rozličné
Autor:
Zdroj:	. Trianonská mírová smlouva, ,
Licence:	PD CZ

Článek 356.

Maďarsko se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo některými z nich s kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi a s lihovinami, jakož i o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je doplnily nebo změnily.

Článek 357.

Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 s Jeho Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a tímto knížetstvím.

Článek 358.

Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815 a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, kteréžto záruky zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a úmluv, prohlášení a jinýchakt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20. listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.

Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné.

PŘÍLOHA.

I.

Spolková rada švýcarská zpravila dne 5. května 1919 vládu francouzskou, že prozkoumavši ve stejném duchu upřímného přátelství ustanovení článku 435 mírových podmínek předložených Německu mocnostmi spojenými a sdruženými, dospěla s potěšením k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami:

1. Neutrální pásmo Vysokého Savojska:

a) Bude se považovati za samozřejmé, že dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci.

b) Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustanovení výše dotčená byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.

c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhly souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové smlouvy nynější.

2. Svobodné pásmo Vysokého Savojska a obvodu Gex:

a) Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že „ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům“. Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil. Podle názoru Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené, prohlašuje Spolková rada ochotu zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které jí v té věci francouzská vláda uzná za vhodno učiniti.

b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území.

II.

Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu, jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu:

Notou ze dne 5. května t. r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži zpraviti vládu republiky Francouzské o souhlase Spolkové vlády s navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné strany a Německem se strany druhé.

Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek předložených zmocněncům německým.

Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce různé připomínky a výhrady.

Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Vysokého Savojska a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti, že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud jde o zahrnuté v ní budoucí désintéressement jiných mocností než Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto.

Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští s očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými, hledíc k obapolným zájmům.

Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice, stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.

Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském.

Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z roku 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec noty vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o níž se mluví v odstavci 1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím „Neutrální pásmo Vysokého Savojska“.

Článek 359.

Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami maďarskými na územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování misií, má býti i nadále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde.

Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neobmezený dozor nad osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií.

Maďarsko, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých námitek v této příčině.

Článek 360.

S výhradou ustanovení této smlouvy se Maďarsko zavazuje, že nebude činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou signatáry této smlouvy, ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost, že má předcházela před tím, než tato smlouva nabyla působnosti.

Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí všech nároků tohoto druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.

Článek 361.

Maďarsko přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel maďarských a zboží maďarského, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení.

Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení rakousko-uherského kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají vlastnickýchprávstátníchpříslušníkůřečenýchmocností neb příslušníků mocností neutrálních. Maďarsko se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná po takovém přezkoumání sporů.

Článek 362.

Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že nedojde-li později k jiným ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou, bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas.

Článek 363.

Pokud není opačných ustanovení v této smlouvě, ve všech případech, v kterých tato smlouva předvídá řešení nějaké otázky dotýkající se určitých států zvláštní dohodou, kterou by uzavřely zúčastněné státy, jest a zůstává ujednáno mezi Vysokými smluvními stranami, že obtíže, které by se po této stránce objevily, budou urovnávány Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými až do té doby, kdy Maďarsko bude přijato za člena Společnosti národů.

Článek 364.

Výraz této smlouvy „bývalé království uherské“ zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, pokud znění smlouvy neukazuje na opak. Toto ustanovení nezasahuje do práv a povinností Rakouska, pokud se týká těchto dvou území.

TATO SMLOUVA, sepsaná jazykem francouzským, anglickým a italským, bude ratifikována. Byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, mimo Část I (Úmluva o Společnosti národů) a Část XIII (Práce), v nichž text francouzský a anglický mají váhu stejnou.

Ratifikace budou uloženy co nejdříve v Paříži.

Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co nejdříve.

První zápis o složení ratifikací bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Maďarskem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé.

Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými stranami smluvními, které ji ratifikovaly.

Pro výpočet veškerých lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva nabyla působnosti.

Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost dnem, kdy bude složena její ratifikace.

Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.

Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto smlouvu.

Dáno v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností.

(L. S.) HUGH C. WALLACE.

(L. S.) DERBY.

(L. S.) GEORGE H. PERLEY.

(L. S.) ANDREW FISHER.

(L. S.) THOMAS MACKENZIE.

(L. S.) R. A. BLANKENBERG.

(L. S.) DERBY.

(L. S.) A. MILLERAND.

(L. S.) F. FRANçOIS-MARSAL.

(L. S.) AUG. ISAAC.

(L. S.) JULES CAMBON.

(L. S.) PALEOLOGUE.

(L. S.) BONIN.

(L. S.) M. GRASSI.

(L. S.) K. MATSUI.

(L. S.) J. VAN DEN HEUVEL.

(L. S.) ROLIN-JAEQUEMYNS.

(L. S.) VIKYUIN WELLINGTON KOO.

(L. S.) RAFAEL MARTINEZ ORTIZ.

(L. S.) A. ROMANOS.

(L. S.) CARLOS A. VILLANUEVA.

(L. S.) R. A. AMADOR.

(L. S.) E. SAPIEHA.

(L. S.) ERASME PILTZ.

(L. S.) AFFONSO COSTA.

(L. S.) JOÂO CHAGAS.

(L. S.) DR. J. CANTACUZČNE.

(L. S.) N. TITULESCU.

(L. S.) NIK. P. PACHITCH.

(L. S.) DR. ANTE TRUMIČ.

(L. S.) DR. IVAN ZOLGER.

(L. S.) CHAROON.

(L. S.) DR. EDVARD BENES.

(L. S.) STEFAN OSUSKY

(L. S.) A. BENÁRD.

(L. S.) DRASCHE LÁZÁR.

PROTOKOL.

Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY takto:

1. Seznam osob, které podle článku 157, odstavce 2, má Maďarsko vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě maďarské do měsíce po dni, kdy nabude tato smlouva působnosti.

2. Reparační komise, o které se mluví v článku 170 a v paragrafech 2, 3 a 4 přílohy IV, jakož i zvláštní odbor, o nfěmž se mluví v článku 163, nebudoumoci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných důvěrných sdělení.

3. Ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude Maďarsku možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování.

4. Trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které se dopustily trestných činů, pokude jde o likvidaci maďarských statků, a mocnosti spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru maďarská vláda mohla podati.

Dáno v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého.

DEKLARACE.

Aby na nejmenší míru omezeny byly ztráty vzniklé potopením lodí a nákladů za války a aby se usnadnilo opětné vyzdvižení lodí a nákladů, jež lze zachrániti, jakož i upravení soukromých nároků k nim se vztahujících, zavazuje se vláda maďarská poskytnouti veškeré údaje jí povědomé, jež by mohly býti užitečny vládám mocností spojených a sdružených neb jejich příslušníkům, pokud jde o lodi během nepřátelství maďarskými námořními silami potopené neb poškozené.

Tato deklarace dána v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Trianonu dne čtvrtého června roku tisíc devět set dvacátého.

Tato smlouva se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 19. března 1921, která byla presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána a dne 26. července 1921 v ministerstvu zahraničních věcí v Paříži uložena. Téhož dne byl sepsán v Paříži první protokol o uložení listin ratifikačních, čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti.

Národní Shromáždění se zároveň usneslo, že se ministru zahraničních věcí ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministerstvy učinil další opatření, kterých je třeba k provedení této smlouvy.

Současně ratifikovaly tuto smlouvu: Francie, Velká Britanie, Italie, Belgie,Rumunsko, království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Siam a Maďarsko.

Později ratifikovaly smlouvu: Řecko dne 15. října 1921 a Japonsko dne 31. října 1921.

T. G. Masaryk v. r.

Dr. Beneš v. r.