Trianonská mírová smlouva/Část XII - Přístavy, vodní cesty a železnice

Trianonská mírová smlouva Edvard Beneš
Část XI - Vzduchoplavba	Část XII - Přístavy, vodní cesty a železnice	Část XIII - Práce

Údaje o textu
Titulek:	Část XII
Podtitulek:	Přístavy, vodní cesty a železnice
Autor:
Zdroj:	. Trianonská mírová smlouva, ,
Licence:	PD CZ

ODDÍL I. OBECNÁ USTANOVENÍ.

Článek 268.

Maďarsko se zavazuje poskytnouti svobodu průvozu přes své území osobám, zboží, lodím, člunům, vagonům a poště, pocházejícím z území nebo určeným do území kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní průvoz, nejvhodnějších, buď po železnicích, po splavných vodních tocích nebo průplavech.

Takové osoby, zboží, lodi, čluny, vagony a pošta nebudou podrobeny žádným průvozním poplatkům ani zbytečným průtahům neb omezením a budou míti v Maďarsku právo, aby s nimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev, i ve všech jiných směrech.

Průvozní zboží bude prosto jakéhokoli cla i jiných podobných poplatků.

Všechny poplatky nebo dávky ukládané průvozní dopravě musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na vlastnictví nebo na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoli části celkové průvozní trati.

Článek 269.

Maďarsko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani žádné jiné organisaci, společnosti ani soukromé osobě interesované na dopravě, aby jakýmkoli způsobem působily při službě správní k onomu účelu zřízené, nebo vykonávaly v tomto směru přímý neb nepřímý vliv.

Článek 270.

Maďarsko má zakázáno, aby nedělalo přímo ani nepřímo rozdílu a neposkytovalo výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů týkajících se dovozu do svého území aneb vývozu z něho, šetříc zvláštních závazků obsažených v této smlouvě, co do podmínek a cen přepravních pro zboží aneb pro osoby určené do jeho území aneb z něho přicházející, ať už by šlo o rozdíl podle pohraničního místa vstupního aneb výstupního, či podle povahy, podle vlastnictví nebo podle vlajky použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), či o rozdíl podle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, nebo podle jeho konečného aneb nejbližšího určení, podle směru cesty aneb podle míst překladních, či podle toho, zda bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno přímo přístavem maďarským nebo nepřímo kterýmkoli cizím přístavem, či podle toho, bylo-li zboží dovezeno aneb vyvezeno po zemi aneb vzduchem.

Maďarsko má zejména zakázáno, aby nezavádělo v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoli z mocností spojených a sdružených žádného příplatku, nebo přímé neb nepřímé odměny pro vývoz nebo dovoz přes přístavy maďarské neb cizí, po lodích a člunech maďarských aneb cizích, zejména ve formě tarifů kombinovaných. Maďarsko má zakázáno, aby nepodrobovalo osob neb zboží dopravovaného přes přístav aneb po lodi nebočlunu některé z mocností spojených nebo sdružených žádným formalitám a průtahům, kterým by tyto osoby anebo toto zboží, nebyly podrobovány, kdyby byly dopravovány přes přístav maďarský nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu maďarského nebo lodi neb člunu některé jiné mocnosti.

Článek 271.

Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl převod zboží přes hranice Maďarska co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z území mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území či v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jaké platí pro zboží téhož druhu, dopravované územím maďarským za podobných podmínek přepravních.

Zvláště přeprava zboží podléhajícího rychlé zkáze bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.

Článek 272.

Námořní přístavy mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na maďarských železnicích aneb splavných vodách rakouských ve prospěch kteréhokoli přístavu některé jiné mocnosti.

Článek 273.

Maďarsko nesmí odmítnouti účast při tarifech neb sestavách tarifních, které by měly za účel zajistiti přístavům některé z mocností spojených a sdružených stejné výhody, jaké by Maďarsko bylo poskytlo přístavům některé jiné mocnosti.

ODDÍL II. PLAVBA.

HLAVA I. SVOBODA PLAVBY.

Článek 274.

Se státními příslušníky mocností spojených a sdružených, jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každé příčině jednati stejně ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách maďarských jako s příslušníky maďarskými, jejich majetkem, loďmi a čluny.

Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoli mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující do všech nebo ze všech přístavů neb míst na území maďarském, jež mohou býti přístupny lodím a člunům maďarským, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími, pokud jde o jakékoli výhody a dávky přístavní a nábřežní, počítajíc v to výhody při pobytu, při nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoli rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády,úředníkůveřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.

Poskytlo-li by Maďarsko zvláštní výhody některé mocnosti spojené nebo sdružené nebo jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny mocnosti spojené a sdružené.

Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních,zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých neb z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.

HLAVA II.KLAUSULE O DUNAJI.

I. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ ŘÍČNÍM SÍTÍM PROHLÁŠENÝM ZA MEZINÁRODNÍ.

Článek 275.

Dunaj od Ulmu prohlašuje se za mezinárodní a spolu s ním každá splavná část této vodní sítě, která slouží více než jednomu státu za přirozený přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, rovněž průplavy poboční a koryta plavební, které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně splavných částí řečených říčních sítí, anebo k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.

Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora uvedené říční sítě, která není pojata v obecné definici.

Článek 276.

Na cestách prohlášených v předcházejícím článku za mezinárodní bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech mocností na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetku a vlajky kterékoli z těchto mocností činiti rozdíl mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívali největších výhod.

Článek 277.

Maďarské lodi nesmějí provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé mocnosti spojené a sdružené bez jejího zvláštního povolení.

Článek 278.

Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z člunů používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, které mohou býti proměnlivé podle jednotlivých oddílů řeky. Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku.

Článek 279.

Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek stanovených v Oddíle I.

Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečeti nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující transitující jsou prosti všech celních formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním.

Článek 280.

Ani podél toku, ani v ústí shora uvedených vodních cest nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této Části.

Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť a jiných obdobných zařízení podle sazeb veřejně vyhlášených.

Článek 281.

Není-li zvláštní organisace ku provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát povinen učiniti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.

Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v mezinárodní komisi dovolati se soudu ustanoveného k tomu účelu Společností národů.

Článek 282.

Stejně se bude postupovati, kdyby některý poříční stát podnikl takové práce, které by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud uvedený v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv týkajících se zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i ostatních zájmů státních, které při souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v mezinárodní komisi budou míti přednost před potřebami plavby.

Stížnost k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.

Článek 283.

Řád vyjádřený hořejšího články 276 a 278 až 282 bude nahrazen řádem zavedeným obecnou úmluvou, jež bude ujednána mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společností národů a jež se bude týkati vodních cest, kterým by řečená úmluva přiznala ráz mezinárodní. Tato úmluva bude se moci vztahovati zvláště k celku nebo k části říční sítě dunajské, jak je vzpomenuta svrchu, jakož i k jiným částem této říční sítě, které by tu mohly býti pojaty v obecné definici.

Maďarsko se zavazuje ve shodě s článkem 314, že přistoupí k této obecné úmluvě.

Článek 284.

Maďarsko postoupí zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým nejdéle do tří měsíců po době, kdy mu to bude notifikováno, část vlečných parníků a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí, uvedených v článku 275, až budou vyloučeny ty, které mají býti napřed odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Maďarsko postoupí rovněž materiál všeho druhu, nezbytný k užívání těchto říčních sítí, mocnostem spojeným a sdruženým.

Počet postoupených vlečných parníků a člunů a úhrn postoupených pomůcek i rozdělení jich budou určeny od rozhodčího nebo rozhodčích jmenovaných Spojenými státy americkými; toto určení se stane s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, zejména na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.

Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z lodí posledně postavených.

Budou-li postupy podle tohoto článku vyžadovati nabytí vlastnictví, budou od rozhodčího neb rozhodčích stanovena práva bývalých vlastníků podle stavu z 15. října 1918 a výše odškodnění, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, která z tohoto důvodu bude připsána těmto státům ku prospěchu.

Pokud se týče Dunaje, jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího nebo rozhodčích svrchu vzpomenutých všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy, a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení.

Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení bude svěřena komisi utvořené ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie. Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné, prostřednictvím některé místní organisace anebo, nebude-li to možné, ujme se tohoto úkolu sama, aniž však bude tím ublíženo rozdělení trvalému.

Totoprozatímnívyužití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude užito způsobem, který určí komise reparační.

II. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DUNAJI.

Článek 285.

Evropská dunajská komise bude vykonávati znovu svoji předválečnou pravomoc. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Velká Britanie, Francie, Italie a Rumunsko.

Článek 286.

Od místa, kde přestává pravomoc evropské komise, bude síť dunajská vzpomenutá v článku 275 podléhati správě mezinárodní komise složené takto:

2 zástupci pobřežních států německých;

po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a

po 1 zástupci každého v evropské dunajské komisi příště zastoupeného státu, který není státem poříčním.

Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to pravoplatná.

Článek 287.

Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a ujme se zatímně správy řeky podle ustanovení článků 276 a 278 až 282, a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, které budou určeny mocnostmi spojenými a sdruženými.

Tato mezinárodní komise bude rozhodovati většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.

Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem od států v komisi zastoupených.

Komisináležízvláště,upravitiřádypro vydávání oprávnění lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.

Článek 288.

Maďarsko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností určených mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, při které zástupci Maďarska mohou býti přítomni, sejde se do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Do té doby, než bude stanoven definitivní statu, pokud se týče Dunaje, bude míti mezinárodní komise, dotčená v článku 286, pod prozatímním dozorem užívání nářadí, budov a zařízení, užívaných k provádění a udržování prací na části Dunaje mezi Turn-Severinem a Moldavou. Definitivní určení tohoto nářadální, budov a zařízení bude stanoveno konferencí dotčenou v předešlém odstavci. Maďarsko prohlašuje, že se vzdává všech práv, právních titulů a zájmových účastenství na řečeném nářadí, budovách a zařízení.

Článek 289.

Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který byl článkem 57 berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za skončený. S výhradou finančních ustanovení této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této části řeky, o vyrovnání účtů. Poplatky, které by snad byla třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Maďarskem.

Článek 290.

Jestliže by na části říční sítě, která tvoří hranici, stát československý, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo Rumunsko se zmocněním nebo jako mandatáři mezinárodní komise podnikly práce k úpravě, regulaci, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící mimo jejich území požívati práva na všechna usnadnění, potřebná k vyměřování, k provedení a udržování těchto prací.

Článek 291.

Maďarsko jest vůči evropské dunajské komisi zavázáno ke každému navrácení, každé nápravě a každé náhradě za škody, jež tato komise utrpěla za války.

HLAVA III. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ.

Článek 292.

Není-li jiných ustanovení a jestliže následkem stanovení nové hranice závisí vodní hospodářství (kanalisace, zaplavování, zavodňování, odvodňování a věci podobné) v jednom státě na pracích provedených na území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného státu, má býti mezi státy zúčastněnými sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.

Není-li jiných ustanovení, a jestliže se v jednom státě pro obecní nebo domácí potřeby používá elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem stanovenínové hranice je v území jiného státu, má býti mezi zúčastněnými státy sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich. Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jako to odpovídá podmínkám a smlouvám trvavším 3. listopadu 1918.

Nedojde-li k dohodě v případě některého z předcházejících odstavců a s výhradou ustanovení článku 293, rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů.

Článek 293.

Aby byl provedení článek 292, zřizuje se v územích bývalého království uherského, tvořících poříčí Dunaje, vyjma poříčí Olty, jakož i k obstarávánívěcí spadajících do její pravomoci níže uvedené, v společném zájmu států, majících svrchovanost nad řečenými územími, stálá technická komise pro správu vod, složená z jednoho zástupce každého ze států územně zúčastněných a z předsedy jmenovaného Radou Společnosti národů.

Úkolem této komise bude přivoditi uzavření dohod zmíněných v článku 292, na ně dozírati a v případě nutnosti zajistiti jich provedení. Má udržovatia zlepšovati, obzvláště pokud se týče kácení lesů a zalesňování, jednotu říčního řádu, jakož i sem spadajících služeb, jako služby vodoměřičské a oznamování povodní. Bude se zabývati studiem otázek souvisejících s plavbou, vyjma těch, které spadají do oboru komise pro plavbu na horním Dunaji, kteréžto otázky jí bude předávati, a bude pečovati obzvláště o rybářství. Tato komise podnikne dále veškeré práce neb studia a zřídí veškeré služby, které jí budou svěřeny jednohlasnou dohodou zúčastněných států.

Komise pro správu vod se sejde do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti; vypracuje předpisy, týkající se její pravomoci a činnosti, kteréžto předpisy budou podrobeny schválení zúčastněných států.

Veškerá nedorozumění ve věcech, o nichž jedná tento článek, budou urovnána podle rozhodnutí Společnosti národů.

ODDÍL III. ŽELEZNICE.

HLAVA I.VOLNOST PRŮVOZU PRO MAĎARSKO SMĚREM K MOŘI JADERSKÉMU.

Článek 294.

Maďarsku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu za tím účelem volnost průvozu na území a v přístavech oddělených od bývalé monarchie rakousko-uherské.

Volností průvozu jest rozuměti volnost, která je definována v článku 268, a to až do doby, kdy bude mezi mocnostmi spojenými a sdruženými v této příčině uzavřena obecná dohoda, načež ustanovení nové dohody vstoupí na místo ustanovení onoho článku.

Zvláštními úmluvami států nebo správ zúčastněných určí se podmínky, jak vykonávati možnosti shora sjednané, a upraví se zejména způsob používání přístavů a svobodných pásem v nich, jakož i používání železnic, po nichž se tam normálně přijíždí, zavedení mezinárodní dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdenkami a přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení bernské konvence ze 14. října 1890 a podmínek doplňujících až do doby, kdy bude nahrazena novou konvencí.

Svoboda průvozu bude se vztahovati i na dopravu poštovní, službu telegrafní a telefonní.

HLAVA II. KLAUSULE O MEZINÁRODNÍ DOPRAVĚ.

Článek 295.

Zboží přicházející z území mocností spojených a sdružených, určené do Maďarska, jakož i zboží Maďarskem transitující, jež přichází z území mocností spojených a sdružených nebo je do něho určeno, bude míti v příčině vybíraných poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a prémiím), v příčině výhod, i v každém jiném směru, na železnicích maďarských plné právo na nejvýhodnější podmínky, které platí pro zboží téhož rázu, přepravované na kterékoli trati maďarské, ať v dopravě vnitřní ať při vývozu, dovozu či průvozu za podobných podmínek přepravních, zvláště co se týče přepravní délky. Na žádost jedné nebo několika mocností spojených nebo sdružených bude téhož pravidla užito při zboží těmito mocnosti jmenovitě označeném, jež, přicházejíc z Maďarska, jest určeno do jejich území.

Jakmile některá z mocností spojených neb sdružených Maďarsko o to požádá, musí býti zavedeny mezinárodní tarify, sestavené podle sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující přepravu s přímými nákladními listy.

Bez újmy ustanovení článků 272 a 273 zavazuje se Maďarsko, že zachová na svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou pro dopravu s přístavy jaderskými a černomořskými hledíc k jejich soutěži se severními přístavy německými.

Článek 296.

Jakmile nabude tato smlouva působnosti, obnoví Vysoké smluvní strany, pokud se které z nich týče, a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku, konvence a úpravy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1906.

Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, o dopravě osob, zavazadel a zboží po železnicích smluvena nová konvence v náhradu za bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy výše uvedené, bude tato nová konvence, jakož i podmínky doplňující, platné pro mezinárodní přepravu po železnicích, jimž tato konvence bude moci býti základem, Maďarsko vázati i tenkráte, jestliže odmítla tato moc účastniti se projednávání této konvence nebo k ní přistoupiti. Dokud nebude uzavřena nová konvence, bude se Maďarsko říditi ustanoveními konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňujícími.

Článek 297.

Maďarsko bude povinno účastniti se práce o zavedení dopravy s přímými jízdenkami pro osoby a jejich zavazadla, požádá-li o to jedna nebo několik mocností spojených a sdružených, aby zajistila železniční spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu před území maďarské; Maďarsko bude za tím účelem zejména povinno přejímati vlaky a vozidla, přijíždějící z území mocností spojených a sdružených, a dopravovati je alespoň takovou rychlostí, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nebudou sazby platné pro tato přímá spojení větší nežli sazby platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě maďarské za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.

Tarify platné za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na maďarských železnicích do přístavů anebo z přístavů mocností spojených neb sdružených nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou, nežli budou nejvýhodnější tarify, které platí na řečených železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu nebo z něho přijíždějící, hledě i ke všem prémiím anebo refakcím.

Článek 298.

Maďarskose zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, opatření policejní, zdravotní nebo kontrolní, jež by platilo jen pro přímou dopravu uvedenou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů mocností spojených a sdružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.

Článek 299.

Koná-lise přeprava z části po železnicích a z části plavbou vnitrozemskou, ať z přímým nákladním listem či bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro část projetou po železnici.

HLAVA III.VOZIDLA.

Článek 300.

Maďarsko se zavazuje, že maďarské vagony budou vystrojeny tak,

1. aby mohly býti zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch mocností spojených a sdružených, které přistoupily k bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, a aby se tím neporušilo působení průběžné brzdy, která by snad do desíti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v oněch zemích byla zavedena;

2. aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků jezdících po tratích maďarských.

S vozidly mocností spojených a sdružených bude na tratích maďarských nakládáno v příčině oběhu, udržování a oprav stejně jako s vozidly maďarskými.

Článek 301.

S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na postoupení přístavů, vodních cest a železnic, ležících na územích postoupených podle této smlouvy, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se postoupení železnice za těchto podmínek:

1. Stavby a výstroj všech železnic odevzdají se zúplna v dobrém stavu.

2.Bude-li některé z mocností spojených a sdružených Maďarskem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.

3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel, provedou rozdělení vozidel na síti, k níž tyto trati náležejí, komise znalců, jmenované mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž bude Maďarsko zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918, k dálce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a rozsahu dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a opatřízatímně, čeho třeba k zajištění jejich oprav v dílnách maďarských.

4. Zásoby, výstroj a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.

Ustanovení hořejších odstavců 3 a 4 platí i pro trati bývalého Ruského Polska, přestavěné úřady rakousko-uherskými na normální rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a uherských státních drah.

HLAVA IV.USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH TRATÍCH ŽELEZNIČNÍCH.

Článek 302.

Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země pro všecházeti zemí jinou, anebo končí-li se odbočná trať, vycházející z jedné země, v zemi jiné, tu budou, s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. Nebude-li mezi těmito správami dosaženo souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, jak ustanoveno v článku předchozím.

Obzvláště úprava o provozu trati Csata - Lučenec zaručí v každém směru přímý průjezd československým vlakům s československým pohonem a personálem maďarským územím. Nebude-li však rozhodnuto jinak, skončí toto právo průjezdu buďto po dohotovení přímé trati Csata - Lučenec, běžící pouze územím, československým, anebo nejpozději po vypršení lhůty patnácti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Právě tak úprava o provozu té části trati spojující Nagyszalontu s Aradem a Kisjenő přes Békéscsabu, která leží na území maďarském, zaručí v každém směru přímý průjezd maďarským územím rumunským vlakům s rumunským pohonem a personálem. Nebude-li však rozhodnuto jinak, skončí toto právo průjezdu buďto po dohotovení přímého spojení, běžícího pouze územím rumunským, mezi tratěmi Nagyszalonta - Békéscsaba a Kisjenő - Békéscsaba anebo po vypršení lhůty desíti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Zřízení všech nových nádraží pohraničních mezi Maďarskem a sousedními státy spojenými a sdruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito nádražími budou upraveny dohodou, sjednanou za stejných podmínek.

Článek 303.

Aby bylo zajištěno městu a okresu Gola na území srbsko-chorvatsko- slovinském užívání nádraží golského na maďarském území, právě tak jako železnice spojující tyto trati a okres a aby bylo zajištěno obchodu srbsko- chorvatsko-slovinskému svobodné užívání přímého železničního spojení mezi tratí Csáktornyva - Nagy-Kanisza a tratí Záhřeb - Gyékenyés po nutnou dobu a dokončení přímé železniční trati na území srbsko-chorvatsko-slovinskémmezi svrchu dotčenými tratěmi, budou podmínky provozu golského nádraží a železniční trati Kotor - Barcz stanoveny úmluvou, kterou uzavrou zúčastněné železniční správy maďarská a srbsko-chorvatsko-slovinská. Jestliže tyto správy se nebudou moci shodnouti o znění této úmluvy, sporné body budou urovnány příslušnou komisí znalců dotčenou v článku 301 této smlouvy.

Článek 304.

Aby se zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího mocnářstvírakousko-uherského,naněžmajíkoncesisoukromé společnosti, a jež se vyplněním ustanovení této smlouvy octnou na území několika států, bude nové správní a technické ustrojení řečených sítí upraveno pro každou síť dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými.

Rozpory, v kterých by nebylo možno dosíci shody, jakož i všechny otázky vztahujícíse k výkladu smluv o výkupu tratí budou předloženy rozhodčím, jež jmenuje Rada Společnosti národů.

Za Společnost rakouské Jižní dráhy bude moci žádati o toto rozhodčí řízení buď správní rada této společnosti, nebo výbor zastupující vlastníky obligací.

Článek 305.

Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, může stát československý žádati, aby byla zlepšena železniční trať spojující na území maďarském stanice Bratislavu a Nagy-Kaniszu.

Rozdělení nákladů stane se úměrně podle výhod, které zúčastněné mocnosti budou z toho míti. Nedojde-li k dohodě, rozdělení bude provedeno rozhodčím, jmenovaným Společností národů.

Článek 306.

Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem Jaderským, přiznává Maďarsko státu československému právo jezidi svými vlaky po dílech tratí ležících na území maďarském, a to:

1. z Bratislavy do Rjeky přes Šoproň, Kamenec a Mura-Keresztur a po odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska;

2. z Bratislavy do Rjeky přes Hegyeshalon-Csorna-Hegyfalu - Zalaber - Zalaszentiván - Mura-Keresztur a odbočky z Hegyfalu do Kamence a z Mura- Keresztur do Pragerska.

Na žádost té neb oné strany mohou býti trati, na kterých se bude vykonávati právo průjezdu, dočasně nebo trvale pozměněny úmluvou mezi správou železnic československých, a správou oněch železnic, na kterých se bude právo průjezdu vykonávati.

Článek 307.

Vlaky, pro které bude použito práva průjezdu, nesmějí sloužiti místní dopravě, leda bude-li to mezi státem, kterým vlaky projíždějí, a státem československým smluveno.

Toto právo průjezdu zahrnuje v sobě zejména právo postaviti výtopny a dílny pro menší správky vozidel, jakož i právo ustanoviti zástupce, kteří by dohlédali na dopravu vlaků československých.

Technické, správní a finanční podmínky, za jakých bude stát československý právo průjezdu vykonávati, určí se úmluvou mezi železniční správou tohoto státu a správou propůjčených tratí v Maďarsku. Nebudou-li se moci tyto správy o ustanoveních této úmluvy shodnouti, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou; nálezy tohoto rozhodčího budou závazné pro obě strany.

Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou bude rozhodovány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud by Společností národů nebyl zaveden postup jiný.

HLAVA VI.USTANOVENÍ PŘECHODNÁ.

Článek 308.

Maďarsko vyhoví poukazům, které mu ve věcech přepravy budou dány úřadem jednajícím jménem mocností spojených a sdružených:

1. stran přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob pro potřeby vojenské;

2. zatímně stran přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.

HLAVA VII.TELEGRAFY A TELEFONY.

Článek 309.

Maďarsko se zavazuje, že bez ohledu na jakákoli opačná ustanovení trvajících úmluv poskytne na tratích pro mezinárodní transit nejvhodnějších a podle platných sazeb svobodu transitu telegrafickým zprávám a telefonickým hovorům z kteréhokoli nebo do kteréhokoli ze států spojených a sdružených, ať sousedních či nikoli. Tyto zprávy a tyto hovory nebudou zbytečně nijak zdržovány ani omezovány; v Maďarsku bude s nimi nakládáno jako s domácími ve všem, co se týče výhod a zvláště rychlosti přepravy. Žádný poplatek, výhoda ani omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na státní příslušnosti odesilatele nebo příjemce.

Článek 310.

Následkem zeměpisné polohy státu československého přijímá Maďarsko tyto odchylky od mezinárodní úmluvy telegrafní a telefonní, o které se mluví v článku 218 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy:

1. Maďarsko zřídí a bude udržovati na žádost státu československtvého přímé telegrafní linky přes území maďarské.

2. Roční poplatek, jejž bude československý stát platiti za každou z řečených linek, bude se počítati podle ustanovení úmluv svrchu uvedených; tento poplatek nebude, leda když by o tom došlo k jiné úmluvě, nižší nežli částka, jaká by se měla platiti podle řečených úmluv za počet sdělení stanovený v těchto úmluvách jakožto počet, který zakládá právo žádati o zřízení nové přímé linky, při čemž jest bráti za základ zlevněnou sazbu podle článku 23 § 5 mezinárodní úmluvy telegrafní (revise lisabonská).

3. Pokud bude stát československý platiti za některou přímou linku nejmenší roční poplatek nahoře stanovený:

a) bude ona linka úplně vyhrazena pro zprávy do státu československého nebo z něho;

b) nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění, které dává Maďarsku článek 8 mezinárodní úmluvy telegrafní ze dne 22. července 1875, přerušiti mezinárodní spojení telegrafické.

4. Podobných ustanovení bude použito pro zřízení a udržování přímých linek telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude stát československý platiti za každou přímou linku telefonní dvakrát tolik jako za přímou linku telegrafní.

5. Pozdější úmluvou mezi zúčastněnými státy budou určeny jednotlivé linky, které mají býti zřízeny, a zároveň nutné podmínky správní, technické a finanční, které nejsou obsaženy v úmluvách mezinárodních nebo v tomto článku. Nedojde-li k dohodě, budou určeny rozhodčím jmenovaným Radou Společnosti národů.

6. Ustanovení tohoto článku mohou býti kdykoli změněna úmluvou mezi Maďarskem a státem československým. Nedojde-li po deseti letech od počátku působnosti této smlouvy k dohodě mezi stranami, může rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů, k žádosti jedné nebo druhé strany změniti podmínky, podle nichž stát československý bude požívati práv tímto článkem mu daných.

7. Jestliže by došlo mezi stranami ke sporu o výklad buď tohoto článku, nebo úmluvy uvedené v odstavci 5, bude tento spor předložen k rozhodnutí Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, který bude zřízen Společností národů.

ODDÍL IV.ŘEŠENÍ SPORŮ A REVISE TRVALÝCH KLAUSULÍ.

Článek 311.

Spory, které by mezi mocnostmi zúčastněnými vznikly o výkladu a o použití ustanovení této Části této smlouvy, budou řešeny tak, jak určí Společnost národů.

Článek 312.

Společnost národů může kdykoli navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které se vztahují k trvalému správnímu řádu.

Článek 313.

Po třech letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada společnosti národů kdykoli zrevidovati ustanovení článků 268 až 274, 277, 295, 297 až 299 a 309.

Nedojde-li k revisi, nebude se po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci žádná mocnost spojená a sdružená moci dovolávati výhod kteréhokoli ustanovení obsaženého v článcích shora vytčených ve prospěch kterékoli části svého území, pro kterou by nebyla poskytla vzájemnosti. Doba tří let, do které vzájemnosti nelze požadovati, může býti prodloužena Radou společnosti národů.

Státy, kterým bylo postoupeno území někdejšího mocnářství rakousko- uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, nebudou se moci dovolávati výhody žádného z ustanovení svrchu vzpomenutých, leč by se zavázaly, že na území, jež na základě této smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost, zajistí Maďarsku nakládání vzájemné.

ODDÍL V.ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.

Článek 314.

Bez újmy zvláštních závazků uložených touto smlouvou ve prospěch mocností spojených a sdružených zavazuje se Maďarsko, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů mocnosti spojené a sdružené mezi sebou snad sjednaly do pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.