Trianonská mírová smlouva/Část VI - Váleční zajatci a hroby

Trianonská mírová smlouva Edvard Beneš
Část V - Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké	Část VI - Váleční zajatci a hroby	Část VII - Ustanovení trestní

Údaje o textu
Titulek:	Část VI
Podtitulek:	Váleční zajatci a hroby
Autor:
Zdroj:	. Trianonská mírová smlouva, ,
Licence:	PD CZ

ODDÍL I. VÁLEČNÍ ZAJATCI.

Článek 144.

Váleční zajatci a civilní internovaní maďarští budou dopraveni do domova co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a stane se tak se všemožným urychlením.

Článek 145.

Doprava válečných zajatců a civilních internovaných osob maďarských do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 144 uvedených péčí komise, složené ze zástupců mocností spojených a sdružených s jedné strany a zástupců vlády maďarské se strany druhé.

Pro každou z mocností spojených a sdružených subkomise, složená jediné ze zástupců příslušné mocnosti a z delegátů vlády maďarské upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.

Článek 146.

Jakmile budou váleční zajatci a civilní internovaní úřadům maďarským odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladu dopraveni do svých domovů.

Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky mocností spojených a sdružených, budou rovněž dopraveni do svého domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojených a sdružených.

Článek 147.

Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínaje, jdou na účet vlády maďarské, která je povinna dodati přepravní prostředky a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 145 uzná za nutné.

Článek 148.

Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odpykávající si tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim je skončeni čili nic.

Toto ustanovení se nevztahuje na zajatce a civilní internované, kteří by byli potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. lednu 1920.

Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště stran práce a kázně.

Článek 149.

Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odsouzení k trestům pro skutky jiné než proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.

Článek 150.

Vláda maďarská se zavazuje přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova.

Váleční zajatci nebo státní občané maďarští, kteří by si přáli, aby nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati; vlády spojené a sdružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální, nebo dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území.

Maďarská vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjimečného opatření a že je nebude z toho důvodu nijak stíhati ani jim jakkoli činiti obtíže.

Článek 151.

Vlády spojené a sdružené vyhrazují si právo podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků maďarských, kteří jsou v jejich moci, tím, že maďarská vláda bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky mocností spojených a sdružených, kteří by snad ještě byli držáni proti své vůli v Maďarsku.

Článek 152.

Maďarská vláda se zavazuje:

1. Poskytnouti volný přístup komisím, kterým bude svěřeno hledání nezvěstných, dodati jí všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jí přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jí při jejím pátrání mohly býti užitečny.

2. Potrestati ty úředníky nebo soukromníky maďarské, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, nebo kteří by byli opominuli přítomnosti jejich oznámiti, ač o tom věděli.

Článek 153.

Vláda maďarská se zavazuje navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude působnosti, všechny předměty, cenné papíry nebo listiny, které patřily příslušníků mocností spojených aneb sdružených a které snad byly úřady maďarskými zadrženy.

Článek 154.

Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky, vydané na vydržování válečných zajatců na svém území.

ODDÍL II. HROBY

Článek 155.

Vlády spojené a sdružené i vláda maďarská se postarají o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejich územích byly chovány v úctě a aby byly udržovány.

Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na dotčených hrobech, a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů.

Kromě toho jsou zajedno v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla přispěti k tomu, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků, s tou výhradou, že se při tom vyhoví jejich státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví.

Článek 156.

Hroby válečných zajatců a civilních internovaných, kteří byli příslušníky jednotlivých válčících států a zemřeli v zajetí, budou náležitě udržovány podle ustanovení článku 155 této smlouvy.

Kromě toho se zavazují vlády spojené a sdružené s jedné strany a vláda maďarská s druhé strany, že si navzájem vydají:

1. úplný seznam zesnulých se všemi údaji, jež mohou přispěti ke zjištění totožnosti,

2. všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, kteří byli pohřbeni bez zjištění totožnosti.