Tajemné dálky/Z věčných dálek…

Tajemné dálky Otokar Březina
Návrat	Z věčných dálek…	Návštěva

Údaje o textu
Titulek:	Z věčných dálek…
Autor:	Otokar Březina
Zdroj:	BŘEZINA, Otokar. Tajemné dálky. Praha: Moderní revue, 1895. s. 29–30. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Z věčných dálek v duši mi zpívá
píseň montonní,
spodní oktáva zádumčivá
mé klaviatury jí zvoní.

Na rty ve smíchu mi vtéká,
třísla jak chuť do vína mého,
slzy nahořklé mléka
se stvolu přelomeného.

Vzpomínek rythmický ovan,
v žádostí bachantických tancích,
stesk její doznívá začarován
v resonancích.

V rozkoši krví mou se pění
a na samotách,
v dlouhá adagia polosnění
v pochmurných notách

mi vzrůstá. Paprsků umdlených mírem
neusíná,
jak oblaky hmyzů kovovým vírem
v černé klenby svých zvuků mne spíná

a vyssává. Ó dálky a noci,
mdloby a sny! Kam nelnou
se její tony? A jakou mocí
zničím ji v sobě, nezničitelnou?

Ve zpovědnicích a před oltáři,
v hrobových tiších biblioték,
studeným křídlem v tváři
vane mi její dotek,

v mé barvy se olejem slívá,
z křídel mých inspirac zvoní,
v žalu mém výsměšně zpívá
věčná a monotonní,

a na žhavých plotnách mého žití
v pěnivém klokotá varu
nápojem smrti mé, z nějž budu píti
Mysterium zmaru.