Údaje o textu
Titulek: Pomoranč
Autor: Josef Hora
Zdroj: HORA, Josef. Strom v květu. Praha: Fr. Borový, 1920.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Index stran

Pomoranč editovat

Jednou ve šťastnějších dnech, až zmatek se přeskupí v ticho,
zlatý plod oranžovníku se ti do ruky skutálí,
pěkný, hladký plod jihu, jejž ovíval vlažný vítr kdys.

Obdivný pohled ostatních věcí z povzdálí
upne se k němu, a věci ty, na něž nemuseli jsme čekat,
které jsme měli i za psích dnů zimních, pocítí stesk.

— Jakže? Ty hoste z ciziny, ty kulatý tvare,
ty budeš ode dneška svítit a tančiti po stole
a zastiňovati nás, hranaté severu zrozence?

Jakže? Ty dokonce naučíš se rozmlouvati s lidmi
a učiníš se jim milý a přebereš nám jich oči
a ony již nikdy na nás nepohlédnou s touhou sladce mrazící?

Jistě že zrál jsi na stromu vysoko položeném,
k jehož vrcholku začasté mířil zrak ženy svou střelu,
co netrpělivý, horký hlas šeptal milenci: Utrhni! Utrhni mi ho!

Jakže? Ty nepamatuješ se, kterak tě utrhli
a učinili svým? Že byla bouře? Že listí na stromech plulo
vstříc drtivému objetí vichru? A je, je že objala závrať — — — ?

Teskné, žárlivé věci severu
osloví takto oranžový plod. Cizí, přespříliš živý, neodpoví jim,
choule se plaše do tvé dlaně, jež stiskne ho.