Strom bolesti/Modlitba
Strom bolesti František Xaver Šalda | ||
Tvá nynější sláva | Modlitba |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Modlitba |
Autor: | František Xaver Šalda |
Zdroj: | Strom bolesti: Cyklus básní z roku 1920. V Praze. Nakladatel: Ot. Štorch-Marien, 1920. S. 43. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Ten pocel, jejž jsem v rakvi vdech’ Ti na čelo,
mně ve vteřinu vrať, jež poslední z mých chvil,
až srdce stane tep a stichne bouře žil
a temno bez konce se na zornice sechvělo.
Až střemhlav v tmu se zřítím, do propasti nežití,
mne obejmi Tvá myšlenka, ve vítr ducha změněná,
a přes propast mne přenes, jak zde nosí ramena,
bych v třetím nebi uzřel zjev Tvůj hvězdami se sněžiti.
A každý čin Svůj zemský ukaž mně pak v tvaru rozvitém,
v němž dorosť možnosti té poslední, jak Tvůj ji pojal duch,
i nová díla Svá, po vzoru nových snů a názorů a tuch
a jimiž za tisíce let rozkvete teprv’ zem.
A radost svobody mně zjev, jež vyrazila z otroctví,
jak pod sněhem stvol někdy tráva toužně vyžene,
a bouřnou slávu krásy, na zemi kdys podle rdoušené,
i záři pravých obětí a naplněných proroctví.
A nové dráhy vytyč tvorbě mé, zjev tvar mých nových sil
a Boha viděti mne uč, kde skrytost Jeho největší;
a jas Tvůj ať svou prostou jsoucností mne přesvědčí
o ducha blaženství, jenž věčnosti se dotvořil.
A světlou radostí, jež tváře Tvé buď výraz ustálý,
mi poznat dej, že všecky člověčího ducha výboje
jsou jen ku zmnožení a vzrůstu nebeského pokoje
v těch duších přešťastných, jež Bohu v pokoře se oddaly.