Strom bolesti/Již unikalas mně…

Strom bolesti František Xaver Šalda
Díky	Již unikalas mně…	Je půlnoc průsvitná…

Údaje o textu
Titulek:	Již unikalas mně…
Autor:	František Xaver Šalda
Zdroj:	Strom bolesti: Cyklus básní z roku 1920. V Praze. Nakladatel: Ot. Štorch-Marien, 1920. S. 29. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Již unikalas mně v posledních dobách víc a víc
    a odkláněla hlavu svou a zastírala světlem novým líc:
    za druhým sluncem, magickým, jež svítí za práh těl,
    se květ Tvé duše tehdy pozvolna již otáčel.

Tak ručce dítěte se směje vodný pramének,
    jenž, dřív než zachytila jej, se se dlaně mu smek’;
    tak zora bouřlivá proráží les, jenž při zemi
    ji pošetile věznit chtěl svých černých jedlí mřížemi.

Moudrosti jiné již, než naše je, Tys byla poddána
    a snímalas již se sebe jho zlého tyrana,
    jímž život pozemský; a jata vírem tajemným kdes mimo osy hvězd.
    Tys toužila žeň zrazené své lásky v jiná pole vnést.

Pták mystický, Tys v zásvětí již snula hnízdo z činů svých
    a muk svých zrno silas do nových, nezřených námi lích:
    svou tvorbou zabydlívala sis nový svět, neznámý nám,
    by činy Tvé, v anděly změněné, tam vítaly Tě k hrám.

A nechápaje chtěl jsem ulít nadšení Tvé zásmrtné
    a věznit let Tvůj, lačný kraje za břehy zemského dne;
    a špatný hospodář a dějů duše neznalý, já vidět neuměl,
    kam míří, o letnicích ducha, vzlet Tvých obrozených včel.