na konec úvodů k balladám »William a dívka Markéta« (č. VIII.) a »Synu Davie, Synu Davie!« (č. IX.).
Jest patrno, že těmito několika poznámkami toto thema ještě ani z daleka není vyčerpáno; myslím však, že již to postačí k odůvodnění mého tvrzení o velkém vlivu staroanglické a staroskotské ballady na poesii českou; ba ne jen na tu, ale i na naše básnictví lidové.
Zbývá mi jen dodati, že jsem hleděl, pokud jen bylo možno, podati překlad co nejvěrnější i co do formy i co do výrazu, střeha se zvláště všelikého vykrašlování neb jakéhokoli měnění, třeba bych si byl vědom, že následkem toho mnohé bude zníti tvrdě a nezvykle.
Přátelům Jaroslavu Vrchlickému a Jaromíru Boreckému děkuji za veškerou ochotu, prokázanou mi při shledávání materialu.
V Přelouči dne .
