Pln v Cáchách byl staroslavný sál;
Tam v nádheře, v císařském jasu
dlel s posvátnou mocí Rudolf král
při korunovačním kvasu.
Stůl pokrýval falckrabě krajů, kde Rýn,
Čech naléval v poháry perlivých vín,
a voličů sedmice skvělá,
jak hvězdy kol slunce staví se v kruh,
kol vladaře světa rozvila ruch
svých čestných úřadů bdělá.
Kol dokola balkony, stožáry,
tam v plesu zřít na hlavě hlavu,
a v pozounů slavnostní fanfáry
se mísí jásání davů.
Vždyť ukončen po dlouhých rozbrojích zas
čas bezvládí, krutosti, strašlivý čas,
a soudce zas na zemi vládne.
Hrot železný nebude slepě už vlást,
už pokojný občan se nebude třást,
že mocnému za kořist padne.
Tu císař pozvedá poháru jas
a s vlídným úsměvem praví:
„Aj, slavnost je skvělá, a vzácný je kvas,
jenž královské srdce mi baví.
Leč pěvec mi schází, jenž přináší ples,
Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/32
Tato stránka byla ověřena
