Srdce a vřava světa/Z lomozu
| Srdce a vřava světa Josef Hora | ||
| Jsem víc, jsem míň | Z lomozu | Na nádraží |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Z lomozu |
| Autor: | Josef Hora |
| Zdroj: | HORA, Josef. Srdce a vřava světa. Praha: Fr. Borový, 1922. Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
Z lomozu.
editovatUlice řev, ulice ruch
naplnil mého pokoje vzduch,
ruce revolty vrhly moje žití
do politického hromobití —
je jaro? je podzim? spí slunce? spí sníh?
Bojácný úsměv mým srdcem se mih’,
nepromluvil však. Je němý.
Po hlase houslí marně stýská se mi.
A je to víc snad, než houslí hlas?
Ve větru květ, k věčnu plující čas?
A je to ticha věrně šumící řeka,
samoty stesk jež svalí na člověka,
samoty stesk a po lásce hlad?
Bílou ruku bych pohladil tak rád,
houslí hlas, ženy stesk, míru smích —
tak se ti zářně svět duše tvé mih’
v zástupů vzpouře, ulic ryku.
Síla tvá něhu chce, bojovníku.