Srdce a vřava světa/Na nádraží

Srdce a vřava světa Josef Hora
Z lomozu	Na nádraží	Vlídný smutek

Údaje o textu
Titulek:	Na nádraží
Autor:	Josef Hora
Zdroj:	HORA, Josef. Srdce a vřava světa. Praha: Fr. Borový, 1922. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Na nádraží.

Na peronu cizího nádraží jsme stáli,
já a dvě cizí ženy.
Cizota světa zela mezi námi.
Kam vezeš, ženo ve smutku, bolestná ramena svá?
A ty bílá, ty veselá,
komu jedeš rozdat své růže, své nožky, své úsměvy?

Dvě ruce světa, dva póly duše mé
sahají po mně.
Smrt, zoufalství, oči duté a nedohledné,
studený průvan nicoty —
a dva kroky vedle jen život,
tělo, sršící krví, něha a přitažlivost,
jež předchází početí,
ale což —

Snad právě tebe, veselou, růjnou,
čeká hranatá rakev na konci tvé cesty
a ty nevíš —
a k tobě, uvadlé steskem a hřbitovem zavánějící,
vlažné rty lásky se přitisknou neočekávaně.

A jako rychlík, jenž jede a jede a jede,
vlna života nás nese a krásno je,
nevědět kam —