Stránka:Meir Ezofovič.djvu/355: Porovnání verzí
m oprava ocr chyby |
→Zkontrolováno: vypadlá předložka; int. odst. |
||
| Stav stránky | Stav stránky | ||
| - | + | Korektura:Zkontrolováno | |
| Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
šťastně! žijte!“ a nepřešel z nich okamžitě v modlitbu dobrořečnou? |
šťastně! žijte!“ a nepřešel z nich okamžitě v modlitbu dobrořečnou? |
||
Eliezer stoje, obrácen byl tváří k oltáři. Když rabín vykřikoval klatbu, bylo patrno, jak jinochovi se třásla ramena pod {{Prostrkaně|talesem}}, jímž byla pokryta. Potom však Eliezer přestal se třásti, stál nepohnutě a s pozdviženou hlavou patřil někam do výše. Konečně — pozdvihl obou rukou. Bylo to znamením, že vyzývá lid k mlčení a modlitbě. Umlkly trouby, jež posud zvučely a vyly; ustal také lid v křiku a bědování. Přihaslá světla opět zahořela, a při hojném jejich blesku a v tichu, rušeném jen tu i onde lkáním, Eliezer počal mluviti hlasem zvučným jako stříbro, a čistým jako křišťál, zvolna, velmi vážně, utajenými slzami, jež mu dodávaly nesmírné moci smířlivé: |
Eliezer stoje, obrácen byl tváří k oltáři. Když rabín vykřikoval klatbu, bylo patrno, jak jinochovi se třásla ramena pod {{Prostrkaně|talesem}}, jímž byla pokryta. Potom však Eliezer přestal se třásti, stál nepohnutě a s pozdviženou hlavou patřil někam do výše. Konečně — pozdvihl obou rukou. Bylo to znamením, že vyzývá lid k mlčení a modlitbě. Umlkly trouby, jež posud zvučely a vyly; ustal také lid v křiku a bědování. Přihaslá světla opět zahořela, a při hojném jejich blesku a v tichu, rušeném jen tu i onde lkáním, Eliezer počal mluviti hlasem zvučným jako stříbro, a čistým jako křišťál, zvolna, velmi vážně, s utajenými slzami, jež mu dodávaly nesmírné moci smířlivé: |
||
„Ten, jenž požehnal praotcům našim: Abrahamovi, Isákovi, Jakubovi, Mojžíšovi, Aronovi, Davidovi, prorokům israelským a všem spravedlivým tohoto světa, nechť udělí milosť a požehnání člověku tomu, na nějž nespravedlivá ta klatba byla vydána! Nechť ho milosrdný bůh ochraňuje od všelikého zlého a neštěstí, nechť prodlouží léta jeho, požehná všeliké práci rukou jeho, a nechť od utrpení, temnoty a pout osvobodí jej a všecky bratry israelské! Taková budiž vůle Jeho!… Volejte: Amen!“ |
„Ten, jenž požehnal praotcům našim: Abrahamovi, Isákovi, Jakubovi, Mojžíšovi, Aronovi, Davidovi, prorokům israelským a všem spravedlivým tohoto světa, nechť udělí milosť a požehnání člověku tomu, na nějž nespravedlivá ta klatba byla vydána! Nechť ho milosrdný bůh ochraňuje od všelikého zlého a neštěstí, nechť prodlouží léta jeho, požehná všeliké práci rukou jeho, a nechť od utrpení, temnoty a pout osvobodí jej a všecky bratry israelské! Taková budiž vůle Jeho!… Volejte: Amen!“ |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Umlknul; v sále bylo několik sekund ticho jako v oslupění, potom však několik set prsou zvolalo hlasem velikým: Amen! |
Umlknul; v sále bylo několik sekund ticho jako v oslupění, potom však několik set prsou zvolalo hlasem velikým: Amen! |
||
„Amen!“ volali Ezofoviči, povstávajíce ze země, na niž byli před chvílí padli, a setřásajíce prach se svých šatů |
„Amen!“ volali Ezofoviči, povstávajíce ze země, na niž byli před chvílí padli, a setřásajíce prach se svých šatů roztržených. |
||
roztržených. |
|||
„Amen!“ zvolala hromada lidí chatrně oděných, lomíc mozolovatýma rukama nad hlavami. |
„Amen!“ zvolala hromada lidí chatrně oděných, lomíc mozolovatýma rukama nad hlavami. |
||