Stránka:Meir Ezofovič.djvu/299: Porovnání verzí

Stav stránky

-

~~Korektura:Nebylo zkontrolováno~~

+

Korektura:Zkontrolováno

Tělo stránky (pro transkluzi):

Řádek 1:

synů jejích řkouce: Toť matka naše! Nedovolíme, aby bylo ukřivděno! — Reb Nochim rozhněván odešel… a Reb Isák již nikdy nepřišel, věda od otců svých, že nikdo se nesmí dotknouti skříně, pokud Frejda žije… Frejda dobře ostříhala pokladu mužova, a on od toho času leží tam… a spí…“

synů jejích řkouce: Toť matka naše! Nedovolíme, aby jí bylo ukřivděno! — Reb Nochim rozhněván odešel… a Reb Isák již nikdy nepřišel, věda od otců svých, že nikdo se nesmí dotknouti skříně, pokud Frejda žije… Frejda dobře ostříhala pokladu mužova, a on od toho času leží tam… a spí…“

Stařena při posledních slovech ukázala svraštělým prstem na zasklenou skříň, stojící nedaleko před ní, a tichý smích jakési vnitřní radosti, jakéhosi skoro dětinského vítězství otřásl jejíma prsoma.

Meir jediným skokem octnul se u skříně, a rukou pevnější než kdy jindy, ježto nedočkavostí sesílenou odtrhnul její zámek stářím a rzí sešlý. ~~Dveře~~ skříně otevřely se do kořán, a z hloubi její vyvalilo se množství prachu, jenž jako kdysi bílý závoj Frejdin a zlaté vlasy Heršovy pokryl nyní bílou povlakou oděv a hlavu pravnukovu… Ale Meir nevšímaje si toho, chtivě počal hrabati se ve starých těch knihách, z nichžto dva předkové jeho čerpali moudrosť, a mezi nimiž se skrýval ukazatel cesty životem, předmět vášnivé jeho touhy…

Meir jediným skokem octnul se u skříně, a rukou pevnější než kdy jindy, ježto nedočkavostí sesílenou odtrhnul její zámek stářím a rzí sešlý. Dvéře skříně otevřely se do kořán, a z hloubi její vyvalilo se množství prachu, jenž jako kdysi bílý závoj Frejdin a zlaté vlasy Heršovy pokryl nyní bílou povlakou oděv a hlavu pravnukovu… Ale Meir nevšímaje si toho, chtivě počal hrabati se ve starých těch knihách, z nichžto dva předkové jeho čerpali moudrosť, a mezi nimiž se skrýval ukazatel cesty životem, předmět vášnivé jeho touhy…

Ale Frejda spatřivši skříň otevřenou a množství prachu z ní se valící, naklonila se ku předu, rozpiala ruce a zvolala:

@@ Stav stránky / Stav stránky @@
-Korektura:Nebylo zkontrolováno
+Korektura:Zkontrolováno
@@ Tělo stránky (pro transkluzi): / Tělo stránky (pro transkluzi): @@
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-synů jejích řkouce: Toť matka naše! Nedovolíme, aby bylo ukřivděno! — Reb Nochim rozhněván odešel… a Reb Isák již nikdy nepřišel, věda od otců svých, že nikdo se nesmí dotknouti skříně, pokud Frejda žije… Frejda dobře ostříhala pokladu mužova, a on od toho času leží tam… a spí…“
+synů jejích řkouce: Toť matka naše! Nedovolíme, aby jí bylo ukřivděno! — Reb Nochim rozhněván odešel… a Reb Isák již nikdy nepřišel, věda od otců svých, že nikdo se nesmí dotknouti skříně, pokud Frejda žije… Frejda dobře ostříhala pokladu mužova, a on od toho času leží tam… a spí…“
 Stařena při posledních slovech ukázala svraštělým prstem na zasklenou skříň, stojící nedaleko před ní, a tichý smích jakési vnitřní radosti, jakéhosi skoro dětinského vítězství otřásl jejíma prsoma.
-Meir jediným skokem octnul se u skříně, a rukou pevnější než kdy jindy, ježto nedočkavostí sesílenou odtrhnul její zámek stářím a rzí sešlý. Dveře skříně otevřely se do kořán, a z hloubi její vyvalilo se množství prachu, jenž jako kdysi bílý závoj Frejdin a zlaté vlasy Heršovy pokryl nyní bílou povlakou oděv a hlavu pravnukovu… Ale Meir nevšímaje si toho, chtivě počal hrabati se ve starých těch knihách, z nichžto dva předkové jeho čerpali moudrosť, a mezi nimiž se skrýval ukazatel cesty životem, předmět vášnivé jeho touhy…
+Meir jediným skokem octnul se u skříně, a rukou pevnější než kdy jindy, ježto nedočkavostí sesílenou odtrhnul její zámek stářím a rzí sešlý. Dvéře skříně otevřely se do kořán, a z hloubi její vyvalilo se množství prachu, jenž jako kdysi bílý závoj Frejdin a zlaté vlasy Heršovy pokryl nyní bílou povlakou oděv a hlavu pravnukovu… Ale Meir nevšímaje si toho, chtivě počal hrabati se ve starých těch knihách, z nichžto dva předkové jeho čerpali moudrosť, a mezi nimiž se skrýval ukazatel cesty životem, předmět vášnivé jeho touhy…
 Ale Frejda spatřivši skříň otevřenou a množství prachu z ní se valící, naklonila se ku předu, rozpiala ruce a zvolala: