Stránka:Meir Ezofovič.djvu/17: Porovnání verzí
oprava ocr chyby |
→Proofread: vypadlé slovo; typo |
||
Stav stránky | Stav stránky | ||
- | + | Korektura:Zkontrolováno | |
Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
pohrdajíce vším, co se poněkud podobalo nádheře, kráse aneb aspoň pohodlí, prosluli přece široko daleko v celé zemi a vábili k sobě nejzbožnější vzdechy, nejhoroucnější touhy a tesknoty lidu svého. Jen jednou ještě průběhem dvou věků pokusil se jeden Ezofovič ne pouze o hmotné nýbrž i moralní důstojenství. |
pohrdajíce vším, co se poněkud podobalo nádheře, kráse aneb aspoň pohodlí, prosluli přece široko daleko v celé zemi a vábili k sobě nejzbožnější vzdechy, nejhoroucnější touhy a tesknoty lidu svého. Jen jednou ještě průběhem dvou věků pokusil se jeden Ezofovič ne již pouze o hmotné nýbrž i moralní důstojenství. |
||
Bylo to koncem věku minulého. Ve Varšavě zasedal velký sněm čtyrletní. Ohlasy konaných tam porad došly až do běloruského městečka. Obyvatelé jeho zvědavě nastavovali uši, poslouchali, čekali. Z úst do úst nesla se |
Bylo to koncem věku minulého. Ve Varšavě zasedal velký sněm čtyrletní. Ohlasy konaných tam porad došly až do běloruského městečka. Obyvatelé jeho zvědavě nastavovali uši, poslouchali, čekali. Z úst do úst nesla se zvěsť znějící nadějí a bázní: radí se tam i o židech! |
||
„Co tam o nás povídají? co tam o nás píší?“ tázali se na vzájem dlouhobradí muži, procházející úzkými uličkami šibovskými, oblečeni v dlouhé {{Prostrkaně|chalaty}}<ref name="p16"/> a velké čapky z beraní kůže. |
„Co tam o nás povídají? co tam o nás píší?“ tázali se na vzájem dlouhobradí muži, procházející úzkými uličkami šibovskými, oblečeni v dlouhé {{Prostrkaně|chalaty}}<ref name="p16"/> a velké čapky z beraní kůže. |
||
Zvědavosť se zmáhala den ke dni tak velice, že až způsobem úplně neobyčejným zdržovala ruch záležitostí peněžných a obchodních. Někteří dokonce se vydali na dalekou i obtížnou cestu do Varšavy, a ocítnuvše se tu, posýlali spolubratřím pozůstalým v běloruském městečku dlouhé dopisy, smačkané a umazané denníky, listy vytrhané z rozličných brošur a knížek. |
|||
Ze všech, již pozůstali v městečku, nejpilněji a v největším nepokoji nastavovali uši dva lidé: Nochim Todros, rabín, a Herš Ezofovič, bohatý kupec. |
Ze všech, již pozůstali v městečku, nejpilněji a v největším nepokoji nastavovali uši dva lidé: Nochim Todros, rabín, a Herš Ezofovič, bohatý kupec. |