Stránka:Bible česká SZ I.djvu/10: Porovnání verzí
úpravy |
m →Not proofread: +odřádkování nadpisu, typografie |
||
| Stav stránky | Stav stránky | ||
| - | + | Korektura:Nebylo zkontrolováno | |
| Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<section begin="par5"/>== O původu biblických knih S. Z. == |
<section begin="par5"/> |
||
== O původu biblických knih S. Z. == |
|||
__NOEDITSECTION__ |
__NOEDITSECTION__ |
||
| Řádek 10: | Řádek 11: | ||
Nadpřirozený vliv Ducha sv., pod nímž biblické knihy vznikly, nazývá se {{Prostrkaně|inspirace, vnuknutí, vdechnutí}} čili {{Prostrkaně|bohoduchost, bohonadšení}}. Biblické spisovatele, kteří byli při spisování biblických knih pod tímto vlivem, nazýváme {{Prostrkaně|spisovateli inspirovanými}} čili {{Prostrkaně|bohoduchými}} (bohonadšenými), a knihy takto vzniklé {{Prostrkaně|knihami inspirovanými}} čili {{Prostrkaně|bohoduchými}} (bohonadchnutými). |
Nadpřirozený vliv Ducha sv., pod nímž biblické knihy vznikly, nazývá se {{Prostrkaně|inspirace, vnuknutí, vdechnutí}} čili {{Prostrkaně|bohoduchost, bohonadšení}}. Biblické spisovatele, kteří byli při spisování biblických knih pod tímto vlivem, nazýváme {{Prostrkaně|spisovateli inspirovanými}} čili {{Prostrkaně|bohoduchými}} (bohonadšenými), a knihy takto vzniklé {{Prostrkaně|knihami inspirovanými}} čili {{Prostrkaně|bohoduchými}} (bohonadchnutými). |
||
<ref follow=p6-1>Srv. známý výrok žida z I. století křesťanského, Josefa Flavia: „U nás… není nesčetné množství knih, které se navzájem rozcházejí a potírají, nýbrž jendvacet dvě knihy…, o kterých právem se věří, že jsou božské… Ačkoliv již tolik staletí uplynulo, nikdo se dosud neodvážil k nim něco přidati, aniž něco změniti. Všem židům hned od samého narození jest vštípena a vrozena víra, že jsouto příkazy Boží, k nimž lneme, a za ně, kdyby bylo třeba, ochotně i smrt bychom vytrpěli. |
<ref follow=p6-1>Srv. známý výrok žida z I. století křesťanského, Josefa Flavia: „U nás… není nesčetné množství knih, které se navzájem rozcházejí a potírají, nýbrž jendvacet dvě knihy…, o kterých právem se věří, že jsou božské… Ačkoliv již tolik staletí uplynulo, nikdo se dosud neodvážil k nim něco přidati, aniž něco změniti. Všem židům hned od samého narození jest vštípena a vrozena víra, že jsouto příkazy Boží, k nimž lneme, a za ně, kdyby bylo třeba, ochotně i smrt bychom vytrpěli.“ (Proti Apionovi 1, 8.) |
||
</ref><ref follow=p6-2>Racionalisté sice tvrdí, že bibl. knihy ve skutečnosti vznikly jako kterékoliv knihy jiné, uznávají však, že byly knihy tyto považovány v církvi za posvátné. Protestanté popírají jen inspiraci některých biblických knih, o čemž viz níže § 12. |
</ref><ref follow=p6-2>Racionalisté sice tvrdí, že bibl. knihy ve skutečnosti vznikly jako kterékoliv knihy jiné, uznávají však, že byly knihy tyto považovány v církvi za posvátné. Protestanté popírají jen inspiraci některých biblických knih, o čemž viz níže § 12. |
||
</ref><ref follow=p6-3>Sněm tridentský všecky knihy jak Starého, tak Nového zákona, poněvadž původcem obou jest jeden Bůh…, se stejným pocitem úcty… přijímá a jich si váží (IV. zasedáni, dekret o kanonických písmech.) |
</ref><ref follow=p6-3>Sněm tridentský všecky knihy jak Starého, tak Nového zákona, poněvadž původcem obou jest jeden Bůh…, se stejným pocitem úcty… přijímá a jich si váží (IV. zasedáni, dekret o kanonických písmech.) |
||
</ref><ref follow=p6-4>Dekret o víře, hlava 2. |
</ref><ref follow=p6-4>Dekret o víře, hlava 2. |
||
</ref><ref follow=p6-5>Kánon 4. tamtéž. — Lev XIII. ve svém okružním listě ze dne 18. listopadu 1893, začínajícím slovy: „Nejvýš prozřetelný |
</ref><ref follow=p6-5>Kánon 4. tamtéž. — Lev XIII. ve svém okružním listě ze dne 18. listopadu 1893, začínajícím slovy: „Nejvýš prozřetelný Bůh“ (Providentissimus Deus), praví hned na počátku, že biblické knihy „se nazývají svatými a kanonickými,poněvadž za vedení Ducha svatého napsány byvše mají původcem Boha, a jako takové církvi samé svěřeny jsou. — Toto přesvědčení o knihách obojího zákonav pravdě vždy měla a veřejně vyznávala církev. |
||
Poněvadž Bůh neomylný byl hlavním autorem biblických knih, a poněvadž svatopiscové byli pouze podřízenými nástroji v ruce Boží, snadno si vysvětlíme, že byla všecka pozornost soustřeďována na hlavního původce biblických knih, takže jméno lidského spolupracovníka u některých biblických knih z paměti následujících věků vymizelo. Platí tu slovo sv. Řehoře Vel. (Předmluva k Jobu č. 2): |
Poněvadž Bůh neomylný byl hlavním autorem biblických knih, a poněvadž svatopiscové byli pouze podřízenými nástroji v ruce Boží, snadno si vysvětlíme, že byla všecka pozornost soustřeďována na hlavního původce biblických knih, takže jméno lidského spolupracovníka u některých biblických knih z paměti následujících věků vymizelo. Platí tu slovo sv. Řehoře Vel. (Předmluva k Jobu č. 2): „Kdo tyto věci psal (t. j. který lidský spisovatel), {{Prostrkaně|jest otázka velice zbytečná, když se přece oddaně věří, že jest Duch svatý původcem knihy}}“ |
||
</ref><section end="par5"/> |
</ref><section end="par5"/> |
||