Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/31: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

Porovnání s novější verzí →

@@ Stav stránky / Stav stránky @@
-Korektura:Nebylo zkontrolováno
+Korektura:Zkontrolováno
@@ Tělo stránky (pro transkluzi): / Tělo stránky (pro transkluzi): @@
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <section begin="par16"/>
-korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc (soccus). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.
+korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc ({{Cizojazyčně|la|soccus}}). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.
 <section end="par16"/>
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 ==§ 17. Rozvoj tragedie.==
-{{§|l|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován lyrickými písněmi obřadovými ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajíciho a ''posunky''.
+{{§|1|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován ''lyrickými písněmi obřadovými'' ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajícího a ''posunky''.
-{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu  mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatur řecké/Chorické básnictví#paragraf-2|§ 15. 2.]]).
+{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatur řecké/Chorické básnictví#paragraf_2|§ 15. 2.]]).
-Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i v Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.
+Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i'' v ''Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě'' ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.
 {{§|3|.|}} Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány<noinclude>
-</noinclude><ref follow="p22-1"/>Dle [[Auotor:Hérodotos|Herodota]] V, 67. {{Cizojazyčně|grc|Σικυώνιοι καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}}
+</noinclude><ref follow="p23-1">Dle [[Autor:Hérodotos|Herodota]] [[:el:Ιστορίαι (Ηροδότου)/Τερψιχόρη#67|V, 67]]. {{Cizojazyčně|grc|οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}}
 </ref><section end="par17"/>