Diskuse:Ottův slovník naučný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Reapermanovi
Wesalius (diskuse | příspěvky)
m →‎Desetinné čárky: oprava závorky
Řádek 331:
 
Srovnávat typografii se záměnou archaického jazyka za současný, nečleněním básní na sloky nebo rušením zvýraznění textu je v lepším případě nepochopení, v horším případě nefér argumentace. Pokud chcete srovnávat v uvedených oblastech, pak by odpovídající srovnání byla například tato:
* archaický jazyk: převod bratrského (w, g, j, ğ, ey, au]) pravopisu na obrozenecký – s redakční poznámkou nepředstavuje žádný problém, naopak zlepšuje použitelnost a takových textů už zde několik desítek je;
* grafická podoba básní: odsazení prvních veršů slok některých básní doprava (kde se používá k označení začátku nové sloky), odsazení celých některých slok doprava, číslování každého pátého verše u velmi krátkých básní – nemívá sémantický význam, často to je jen specifikum konkrétního použitého zdroje (například číslování veršů v kritickém vydání sebraných spisů) – běžně nezachováváme, aniž by bylo nutné na to upozorňovat redakční poznámkou, protože to nesouvisí s obsahem – na rozdíl od odsazení metricky odlišných veršů;
* formátování písma: budu hodně extrémistický, když napíšu, že pro obsah textu není důležité, ''jak jsou zvýrazněné'' části formátovány (kurzívou, tučně, prostrkáním), ale že podstatné je, ''že jsou zvýrazněny''? <small>(Kdo sázel diplomovou práci v [[w:LaTeXy|LaTeXu]], tak si vzpomene, že tam se značkuje, že je něco zvýrazněno, zvýrazněno víc, zvýrazněno ještě víc, a až při renderování výstupu software teprve použije pro různé úrovně zvýraznění různé řezy písma. Analogie se značkováním a renderováním výstupu v MediaWiki je poměrně velká, ne náhodou odpovídají dva apostrofy, tři apostrofy, a pět (2+3) apostrofů postupně se zvětšujícímu zvýrazněni textu, podobně bapříklad princip hierarchie nadpisů nebo značkování poznámek.)</small> Ottův slovník naučný je zvláštní v tom, že používá hned tři typy zvýraznění textu; nebýt toho (kdyby používal dva nebo dokonce jeden typ zvýraznění), tak by se označování prostrkaného textu šablonou nepoužívalo, prostě by se používal jeden ('') nebo druhý (''') typ zvýraznění, a kdyby to někomu moc chybělo, řešilo by se to předefinováním stylu pro ten konkrétní použitý typ zvýraznění, který nahradil původní prostrkání v tištěném OSN. Proč myslíte, že jsem kdysi zavedl šablonu {{Šablona|Forma}} a některé další? Aby bylo možné strukturně a sémanticky značkovat text s využitím běžné wikisyntaxe, a různý vzhled pro různé typy dokumentů řešit až ve vyšší, prezentační vrstvě (zde CSS). <small>Trochu OT: Důvod, proč sazeči používali prostrkání, byl pro ně praktický a ekonomický: na rozdíl od použití kurzívy, tučného, většího písma nebo písma jiné rodiny si vystačili v sázecím stroji s menším počtem písem – mohlo se lišit podle vydavatele a sazeče, jak moc práce a peněz do sazby hodlali vložit. V jiném vydání téhož textu byste mohli najít jiný způsob zvýraznění, důležité je, aby bylo zvýrazněno to, co chtěl zvýraznit autor. Později byste v učebnicích typografie naopak našli varování před používáním prostrkání nebo podtržení, protože nadměrně ruší čtenáře. A v mnoha mnou vložených textech, které používaly jediný způsob zvýraznění, a sice prostrkáním, je najdete nahrazené kurzívou jako prvním stupněm zvýraznění. Snížilo to použitelnost těch textů? Budu za to ukamenován?</small> --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:00 (UTC)
Zpět na stránku „Ottův slovník naučný“.