Ottův slovník naučný/Bůh: Porovnání verzí

Mnozí filosofové, jako na př. Kant a jiní, chtěli některé ze svrchu uvedených důkazů vyvraceti, ale nedokázali toho. – O Bohu učí dále církev katol., že jest jeden, ale ve třech osobách, které jsou jedné podstaty a přirozenosti a slují nejsv. Trojice. O vlastnostech božích učí pak, že '''B.''' co do své bytnosti (existentia) jest naprostý duch, že jest nezměnitelný, věčný a neomezený čili všudy přítomný; co do svého rozumu vševědoucí a nejvýše moudrý; co do své vůle všemohoucí, nejvýše dobrotivý a svobodný, nejsvětější, nejvýše pravdomluvný a ve svých slibech i hrozbách věrný a nejspravedlivější; co do vniterného stavu svého, že sám sobě v nejvyšší míře dostačí, že jest nejvýše velebný a {{Prostrkaně|nejblaženější}}. Naprostá jednoduchost přirozenosti boží připouští sice úkonové (virtuální), ale nikoliv věcné (reální) rozlišování jak bytnosti (essentia) a vlastností božích, tak dále bytnosti a osob božských, tak i vlastností božských naprostých mezi sebou. – Učení o jediném Bohu (monotheismus) odporují bludy: atheismus, polytheismus čili mnohobožství, pohanství, dualismus čili dvojbožství, tritheismus čili trojbožství, pantheismus čili všebožství; učení pak o naprosté jednoduchosti Boha příčí se anthropomorfismus a nejvyšší svobodě boží fatalismus. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''

{{Konec formy}}