Ottův slovník naučný/Corpus iuris civilis: Porovnání verzí

Z tiskových vydání Institucí jest nejstarší od Petra {{Prostrkaně|Schoyffera}} (Mohuč, 1468), z pozdějších vynikají vydání, která pořídili {{Prostrkaně|Cujacius}} r. 1585, {{Prostrkaně|Schrader}} (s kommentářem) r. 1832, {{Prostrkaně|Krüger}} r. 1867 a {{Prostrkaně|Huschke}} r. 1868. První datovaná tisková vydání {{Prostrkaně|Pandekt}} jsou z r. 1475 a 1476. Z pozdějších jest pozoruhodné pečlivé vydání dle Florentiny, které vytiskli r. 1553 {{Prostrkaně|Torelliové}}, otec a syn, a mistrné kritické vydání Th. {{Prostrkaně|Mommsena}} (Berlín, 1866 až 1870). Codex byl vydán tiskem také již r. 1475 od P. Schoyffera v Mohuči. Výtečné nové vydání pořídil P. {{Prostrkaně|Krüger}} (Berlín, 1877). – Ve starších tiskových vydáních Novell podává se Vulgata v 9 kollacích s 97 novellami. Řecká sbírka novell byla vydána teprve od Haloandra r. 1531 a od Scrimgera r. 1558, od tohoto dle úplnějšího benátského, od onoho dle florenckého rukopisu. Na těchto vydáních zakládají se ještě novější vydání, co se dotýče textu řeckých novell. Obvyklý pořad novell a citování jich dle tohoto řídí se podlé seznamu řecké sbírky, odkrytého od {{Prostrkaně|Cujacia}} a zvaného {{Prostrkaně|Index Reginae}}. Zachován byl poprvé v '''C. i. c.''' vydaném od {{Prostrkaně|Contia}} r. 1571. Dle samostatného, veskrze chronologického pořadu vydal Novelly Justiniánovy nejnověji {{Prostrkaně|Zachariae de Lingenthal}} (1881). Justiniánovy sbírky práv a zákonů byly již ve XII. stol. označeny společným, podnes obvyklým názvem '''C. i. c.''' Nejstarší tisková vydání jeho jsou opatřena glossou {{Prostrkaně|Accursiovou}} a činí z pravidla pět svazků nadepsaných: ''Digestum vetus'', ''Infortiatum'', ''Digestum novum'', ''Codex'' (9 prvních knih) a ''Volumen parvum'' (''Tres libri'', ''Authenticum'' s dodatky, ''Institutiones''). Vydání neglossovaná počínají r. 1518, mají však do r. 1627 vedlé sebe též glossovaná, a zakládají se u velikém počtu na nevalně kritických, ale dobrými poznámkami s místy parallelnými opatřených edicích Dionysia Gothofreda, počínajících roku 1583. Dobrá vydání kritická obstarali zvláště {{Prostrkaně|Haloander}} r. 1529 a 1530, {{Prostrkaně|Russardus}} r. 1560, {{Prostrkaně|Contius}} r. 1571, {{Prostrkaně|Charondas}} r. 1575, {{Prostrkaně|Gebauer}} a {{Prostrkaně|Spangenberg}} (1776–97), bratří {{Prostrkaně|Kriegelové}} (1828–43). Nade všecky tyto vyniká '''C. i. c.''', jež nejnověji vypravili {{Prostrkaně|Krüger}} (Instituce, Codex), {{Prostrkaně|Mommsen}} (Digesta) a {{Prostrkaně|Schöll}} (Novelly), sv. I. v 5. vyd. 1889, sv. II. ve 4. vyd. 1888, sv. III. seš. I 5. (obsahující dosud jen 134 novell) 1880–91. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''

{{Konec formy}}