Ottův slovník naučný/Adopce: Porovnání verzí

'''2) A.''' je v círk. právě překážkou manželství. Příbuzenstvím obč. (''cognatio civilis'') rozumí se poměr mezi jistými osobami zákonem určenými, který vzniká na základě zákonné fikce z přijetí někoho za »vlastního« čili z dokonalé '''a.''' Překážku tuto vzala církev z ustanovení práva římského, protože se toto s duchem víry křesťanské úplně srovnávalo, a to v mezích téhož práva římského. Jest pak příbuzenství občanské překážkou manželství: ''a)'' V pokolení přímém – i když poměr adoptivní byl zrušen – mezi přisvojitelem s jedné a přisvojencem jakož i jeho potomky postavenými za trvání '''a.''' této pod mocí otcovskou dotčeného přisvojence s druhé strany (otcovství zákonité). ''b)'' V pobočném pak pokolení – ale jen za trvání '''a.''' – mezi přisvojencem s jedné a tělesnými, legitimními a pod mocí otcovskou postavenými dětmi přisvojitele s druhé strany (bratrství a sesterství zákonité). ''c)'' V adoptivním švakrovství – i po zrušení '''a.''' – mezi přisvojitelem s jedné a manželkou (vdovou) přisvojence s druhé strany, jakož i obráceně mezi přisvojencem a manželkou (vdovou) přisvojitelovou (švakrovství zákonité). Poněvadž církev uznala jenom '''a'''-ci římskou za církevní překážku v manželství, a poněvadž tato římská '''a.''' přešla do novějších občanských zákonodárství v rozličném rozměru a s rozličnými úchylkami: proto vzchází círk. překážka platného manželství na základě '''a.''' občanské příslušného státu jen potud, pokud dotčená '''a.''' aspoň ve věci podstatné rovná se '''a'''-ci římské. A poněvadž obč. zák. rak. v §. 183. všeobecně stanoví, že mezi přisvojiteli a přisvojencem i jeho potomky mají táž práva průchod jako mezi rodiči a dětmi manželskými, proto odvozuje se z toho, že jak občanský, tak i církevní zákon považuje '''a'''-ci u nás za zrušující překážku manželskou. O tom obšírně dr. Laurin v Časop. kat. duch. 1864. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''

{{Konec formy}}