Ottův slovník naučný/Administrativní justice: Porovnání verzí

'''Administrativní justice''' (z lat.), {{Prostrkaně|soudnictví správní}}. Jelikož administrace není oborem libovůlí ovládaným, nýbrž pohybovati se musí povždy v mezích práva, nastává otázka, kdo rozhodovati má o tom, zda určitým rozhodnutím neb úkonem administrace meze dotčené v skutku byly porušeny čili nic? V době státu policejního rozhodovala o této otázce správa sama, a nebylo jednotlivci, jenž tvrdil, že aktem správním zákon byl porušen, možno dovolati se instance jiné. Novější doba přinesla v té věci nápravu, a názory rozcházejí se toliko v tom směru, má-li kontrola správy ve směru naznačeném býti vznesena na {{Prostrkaně|řádné soudy}} (obecné), nebo mají-li k tomu konci býti zřízeni {{Prostrkaně|soudové zvláštní}}. Tam, kde poslednější princip došel platnosti, mluvíme o '''a. j'''-ci, a můžeme konstatovati, že instituce ta za našich dnů nabyla rozměrů velmi značných. Obecně má se za to, že vznik '''a. j.''' sluší hledati ve Francii, a jest pravda, že obecné mínění v Německu po dlouhou dobu se bránilo proti zavedení '''a. j.''', tak že bylo za živého souhlasu národa v čl. 181. německé ústavy říšské ze dne 28. bř. 1849 ustanoveno: »Veškeré soudnictví správní má přestati; o každém porušení práva rozhodovati mají soudové.« Nelze však s oka pouštěti, že '''a. j.''' ve {{Prostrkaně|Francii}} má ráz zcela zvláštní, postrádajíc tam garancie neodvislosti soudců, neb i členové státní rady (''conseil d´état''), která v oněch záležitostech správních, při nichž jde o porušení práv osob třetích (''contentieux administratif''), jest instancí nejvyšší a někdy instancí jedinou, mohou kdykoliv před uplynutím doby 9 let, na kterou jsou jmenováni, býti presidentem republiky po vyslyšení rady ministerské úřadu svého zbaveni. Naproti tomu jsou správní soudové, kteří zřízeni byli v {{Prostrkaně|Německu}} během posledních 25 let (nejdříve v Badensku r. 1863), soudy neodvislými, v nichžto, aspoň pokud se týče instancí nižších, též živel samosprávný vydatně jest zastoupen. V Prusku zejména byl základem organisace '''a. j.''' krajský řád ze dne 13. pros. 1872, později změněný a pokud se týče doplněný četnými zákony, posléze zákonem o správě zemské ze dne 30. července 1883 a zákonem o příslušnosti úřadův a soudů správních ze dne 1. srp. 1883. V {{Prostrkaně|Rakousku}} byl ústavou ze dne 21. pros. 1867 slíben správní dvůr soudní, který rozhodovati má ve všech případech, kde někdo rozhodnutím úřadu správního, jež příčí se zákonu, má se za skrácena v právech svých, ač nenáleží-li věc před říšský soud anebo před řádné soudy. Však teprv zákonem ze dne 22. října 1875 byl tento soud skutečně zřízen, a sice nikoliv jakožto soud, jenž činí opatření positivna, nýbrž jakožto pouhá instance kassační, jež toliko {{Prostrkaně|zrušuje}} rozhodnuti správní, proti zákonu vynesená. Instituce správních soudů zasluhuje přednosti před principem, svrchu na prvním místě dotčeným, který chce rozhodnutí o porušení práva, jež stalo se aktem správním, vznésti na řádné soudy. Princip ten došel zásadního uznání v {{Prostrkaně|Italii}} a v {{Prostrkaně|Belgii}}, ač objevila se nutnost jej namnoze seslabiti v zájmu účinností opatření správních. V těchto dvou zemích není tedy '''a. j.'''; rovněž ne v {{Prostrkaně|Anglii}}, kde zásada oddělení správy a soudnictví vůbec nedošla ještě provedení. ''[[Autor:Jiří Pražák|Pžk.]]''

{{Konec formy}}