Ottův slovník naučný/Akkrescence: Porovnání verzí

|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha : J. Otto, 1888. s. 634. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n670/mode/2up Dostupné online.]; Třináctý díl, Praha : J. Otto, 1898. s. 1116.

'''Akkrescence''' (z lat.), {{Prostrkaně|přírůstek}} k hlavnímu předmětu práva zevně přistupující (na př. některé druhy akcesse a právo k náhradě škody pro nesplnění závazku v čas, kteréž přistupuje ku předmětu hlavnímu; srv. §. 919. všeob. obč. zák. a čl. 355. obch. zák.). Dále '''a'''-cí zoveme nárok na vnitřní rozšiřování práva, t. j. na vzrůst podílu {{Prostrkaně|ideálního}} odpadnutím některé z osob spolu oprávněných (na př. při výminku bytu, zřízeném pro oba manžely společně a nerozdílně, když zemře jeden z nich, může druhý požadovati celek tak, jak příslušel oběma), konečně přirozeně nastávající zvětšení podílu dědice neb odkazatele spolu s jinými na jakousi věc neb právo poukázaného, odpadne-li některý ze spolukonkurrentů. – Srv. [[../Accrescendi ius|{{Prostrkaně|IusAccrescendi accrescendiius}}]]. ''[[Autor:František Kropsbauer|Kr.]]''