Ottův slovník naučný/Benešovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ceplm (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
- prázdné parametry {{Textinfo}}; fix link; oprava kódu; - whitespace; kosmetické úpravy
 
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Benešovský
| PŘEDCHOZÍ = Benešovici
| DALŠÍ = Benešovský-Veselý
}}
 
{{Textinfo
| TITULEK = Benešovský
| AUTOR = redakce, [[Autor:Martin_Hattala|HattalaMartin Hattala|Martin Hattala]], [[Autor:Klement_Borový|Dr. Klement Borový|Klement Klem.Borový]], redakce
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 752. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n779n782/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}
 
{{Forma|proza}}
'''Benešovský''': 1) '''B.''' M. Jan, proslulý zvonař v  Mor.  Třebové (✝ 4.  srpna 1603); slil zvon k  záduši sv.  Petra do městečka Svojanova r.  1597 a r.  1602 veliký a překrásný zvon do zámeckého kostela sv.  Trojice v  Rychnově nad Kněžnou.
''red.''
 
2) '''B.''' Matouš, jinak{{Prostrkaně|Philonomus}} (✶ okolo roku 1550 v Benešově - ✝ ve vyhnanství kdysi po 1590), kterého byl s opatství sesazen dopustiv se rozličných skutků nekalých. Odkazujíce, pokud se týče příhod života jeho, k J. Jirečkovi (Rukověť I, 60—64), zastavíme se jen u jeho působení literárního. Nejvzácnějším plodem toho jest ''Grammatika bohemica, studiosis eius linguae utilissima, t.  j. Grammatika česká milovníkům téhož jazyka velmi užitečná'' (Praha, 1577, v  8" u  Jiříka Dačického). Věnována jest cís. a kr.  Rudolfovi II., jehož přízně domáhá se '''B.''' mezi jiným i dovozováním toho, že by snažnější péčí o  jazyk český buď on, buď některý z  jeho příbuzných snadno mohl dosíci panování i nad ostatními národy slovanskými, vynikajícími nad jiné nejen počtem, než i přirozenými a nabytými zvláštnostmi víc anebo méně. Přísným, ale naskrze spravedlivým rozborem té grammatiky, zanášející se jen skloňováním a časováním, zavděčil se nám už J.  Dobrovský (Lehrgebäude der böhm. Sprache. Praha, 1819, str.  VI a VII). Na konci jejím vyskytuje se časoměrný překlad několika žalmů, zevrubněji vylíčený a znovu otištěný od J.  Jirečka (Časoměrné překlady žalmů Komenského a j. 1861). ''Knížka slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají'', vyšlá r.  1587 též v  8", hodna jest poněkud i bedlivější úvahy historiků vzájemnosti slovanské nežli předešlé dílo '''B'''-ského, hledícího v  ní objasniti původ českých slov i srovnáváním jejich s  jinoslovanskými vůbec a ruskými zvláště. Konečně přeložil a vydal '''B.''' i ''Epištoly sv.  Ignatia'', o  nichž ostatně viz J.  Jungmanna Historii literatury české (1849, str.  226. č. 1762). ''[[Autor:Martin_Hattala|H.]]''
2) '''B.''' Matouš, jinak{{Prostrkaně|Philonomus}} (✶ okolo roku 1550 v Benešově - ✝ ve vyhnanství kdysi po 1590), kterého byl s opatství sesazen dopustiv se rozličných skutků
''[[Autor:Martin Hattala|H.]]''
nekalých. Odkazujíce, pokud se týče příhod života jeho, k J. Jirečkovi (Rukověť I, 60—64), zastavíme se jen u jeho působení literárního. Nejvzácnějším plodem toho jest ''Grammatika
bohemica, studiosis eius linguae utilissima, t. j. Grammatika česká milovníkům téhož jazyka velmi užitečná'' (Praha, 1577, v 8" u Jiříka Dačického). Věnována jest cís. a kr. Rudolfovi II., jehož přízně domáhá se '''B.''' mezi jiným i dovozováním toho, že by snažnější péčí o jazyk český buď on, buď některý z jeho příbuzných snadno mohl dosíci panování i nad ostatními národy slovanskými, vynikajícími nad jiné nejen počtem, než i přirozenými a nabytými zvláštnostmi víc anebo méně. Přísným, ale naskrze spravedlivým rozborem té grammatiky, zanášející se jen skloňováním a časováním, zavděčil se nám už J. Dobrovský (Lehrgebäude der böhm. Sprache. Praha, 1819, str. VI a VII). Na konci jejím vyskytuje se časoměrný překlad několika žalmů, zevrubněji vylíčený a znovu otištěný od J. Jirečka (Časoměrné překlady žalmů Komenského a j. 1861). ''Knížka slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají'', vyšlá r. 1587 též v 8", hodna jest poněkud i bedlivější úvahy historiků vzájemnosti slovanské nežli předešlé dílo '''B'''-ského, hledícího v ní objasniti původ českých slov i srovnáváním jejich s jinoslovanskými vůbec a ruskými zvláště. Konečně přeložil a vydal '''B.''' i ''Epištoly sv. Ignatia'', o nichž ostatně viz J. Jungmanna Historii literatury české (1849, str. 226. č. 1762). ''[[Autor:Martin_Hattala|H.]]''
 
3) '''B.''' Václav, rodem z  Benešova, kněz pod obojí. R.  1544 v  Italii byv vysvěcen stal se kaplanem u  sv.  Havla v  Praze, r.  1555 děkanem v  Hradci Králové, roku 1562 farářem v  Lysé, r.  1576 v  Uněticich, odkudž dostal se na faru v  Proseku. R.  1581 ustanoven administrátorem konsistoře pod obojí, načež do Prahy se přestěhovav stal se farářem u  sv.  Martina na Starém městě. Jsa pro chatrné zdraví nedostatečným k  zastávání správy duchovní převzal r.  1583 úřad kazatelský při kapli betlémské. Nemoha však ani zde povinnostem svým vyhověti k  naléhání kollegiátů r.  1587 svolil, aby kněz od sv.  Jiljí v  Betlémě přisluhovati mohl. Konečně vzdal se '''B.''' úřadu administrátorského r.  1590 a vrátil se na faru proseckou. Odtamtud ještě r.  1593 psal list knězi Tomáši Soběslavskému do Prahy. Kdy '''B.''' zemřel, zjištěno není. Sepsal: ''Ozvaní starých Čechův a Moravcův před léty osmdesáti, kteréž činili proti těm, kteří o  nich mluvili, že jsou odřezanci církve svaté'' (Praha, 1588). Viz J.  Jireček, Rukověť k  dějinám literatury; Borový, Akta konsistoře utrakvistické.
''[[Autor:Klement_BorovýKlement Borový|Brý.]]''
{{Konec formy}}