Verze z 30. 3. 2018, 13:44 editovat Ceplm (diskuse \| příspěvky) 225 editací mBez shrnutí editace ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 13. 4. 2021, 14:07 editovat zrušit editaci Danny B. (diskuse \| příspěvky) Uživatelé s automaticky prověřenými editacemi, Byrokraté, Importéři, Správci rozhraní, Správci 19 141 editací - prázdné parametry {{Textinfo}}; fix link; oprava kódu; - whitespace; kosmetické úpravy
Řádek 1: {{NavigacePaP \| TITUL = Ottův slovník naučný \| ČÁST = Benešovský \| PŘEDCHOZÍ = Benešovici \| DALŠÍ = Benešovský-Veselý }} {{Textinfo \| TITULEK = Benešovský \| AUTOR = ~~redakce,~~ [[Autor:~~Martin_Hattala\|Hattala~~Martin Hattala\|Martin Hattala]], [[Autor:~~Klement_Borový\|Dr.~~ Klement Borový\|Klement ~~Klem.~~Borový]], redakce \| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 752. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/~~n779~~n782/mode/2up Dostupné online.] \| LICENCE = PD old 70 }} {{Forma\|proza}} '''Benešovský''': 1) '''B.''' M. Jan, proslulý zvonař v Mor. Třebové (✝ 4. srpna 1603); slil zvon k záduši sv. Petra do městečka Svojanova r. 1597 a r. 1602 veliký a překrásný zvon do zámeckého kostela sv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou. ''red.'' 2) '''B.''' Matouš, jinak{{Prostrkaně\|Philonomus}} (✶ okolo roku 1550 v Benešově - ✝ ve vyhnanství kdysi po 1590), kterého byl s opatství sesazen dopustiv se rozličných skutků nekalých. Odkazujíce, pokud se týče příhod života jeho, k J. Jirečkovi (Rukověť I, 60—64), zastavíme se jen u jeho působení literárního. Nejvzácnějším plodem toho jest ''Grammatika bohemica, studiosis eius linguae utilissima, t. j. Grammatika česká milovníkům téhož jazyka velmi užitečná'' (Praha, 1577, v 8" u Jiříka Dačického). Věnována jest cís. a kr. Rudolfovi II., jehož přízně domáhá se '''B.''' mezi jiným i dovozováním toho, že by snažnější péčí o jazyk český buď on, buď některý z jeho příbuzných snadno mohl dosíci panování i nad ostatními národy slovanskými, vynikajícími nad jiné nejen počtem, než i přirozenými a nabytými zvláštnostmi víc anebo méně. Přísným, ale naskrze spravedlivým rozborem té grammatiky, zanášející se jen skloňováním a časováním, zavděčil se nám už J. Dobrovský (Lehrgebäude der böhm. Sprache. Praha, 1819, str. VI a VII). Na konci jejím vyskytuje se časoměrný překlad několika žalmů, zevrubněji vylíčený a znovu otištěný od J. Jirečka (Časoměrné překlady žalmů Komenského a j. 1861). ''Knížka slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají'', vyšlá r. 1587 též v 8", hodna jest poněkud i bedlivější úvahy historiků vzájemnosti slovanské nežli předešlé dílo '''B'''-ského, hledícího v ní objasniti původ českých slov i srovnáváním jejich s jinoslovanskými vůbec a ruskými zvláště. Konečně přeložil a vydal '''B.''' i ''Epištoly sv. Ignatia'', o nichž ostatně viz J. Jungmanna Historii literatury české (1849, str. 226. č. 1762). ~~''[[Autor:Martin_Hattala\|H.]]''~~▼ ~~2) '''B.''' Matouš, jinak{{Prostrkaně\|Philonomus}} (✶ okolo roku 1550 v Benešově - ✝ ve vyhnanství kdysi po 1590), kterého byl s opatství sesazen dopustiv se rozličných skutků~~ ''[[Autor:Martin Hattala\|H.]]'' nekalých. Odkazujíce, pokud se týče příhod života jeho, k J. Jirečkovi (Rukověť I, 60—64), zastavíme se jen u jeho působení literárního. Nejvzácnějším plodem toho jest ''Grammatika ▲bohemica, studiosis eius linguae utilissima, t. j. Grammatika česká milovníkům téhož jazyka velmi užitečná'' (Praha, 1577, v 8" u Jiříka Dačického). Věnována jest cís. a kr. Rudolfovi II., jehož přízně domáhá se '''B.''' mezi jiným i dovozováním toho, že by snažnější péčí o jazyk český buď on, buď některý z jeho příbuzných snadno mohl dosíci panování i nad ostatními národy slovanskými, vynikajícími nad jiné nejen počtem, než i přirozenými a nabytými zvláštnostmi víc anebo méně. Přísným, ale naskrze spravedlivým rozborem té grammatiky, zanášející se jen skloňováním a časováním, zavděčil se nám už J. Dobrovský (Lehrgebäude der böhm. Sprache. Praha, 1819, str. VI a VII). Na konci jejím vyskytuje se časoměrný překlad několika žalmů, zevrubněji vylíčený a znovu otištěný od J. Jirečka (Časoměrné překlady žalmů Komenského a j. 1861). ''Knížka slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají'', vyšlá r. 1587 též v 8", hodna jest poněkud i bedlivější úvahy historiků vzájemnosti slovanské nežli předešlé dílo '''B'''-ského, hledícího v ní objasniti původ českých slov i srovnáváním jejich s jinoslovanskými vůbec a ruskými zvláště. Konečně přeložil a vydal '''B.''' i ''Epištoly sv. Ignatia'', o nichž ostatně viz J. Jungmanna Historii literatury české (1849, str. 226. č. 1762). ''[[Autor:Martin_Hattala\|H.]]'' 3) '''B.''' Václav, rodem z Benešova, kněz pod obojí. R. 1544 v Italii byv vysvěcen stal se kaplanem u sv. Havla v Praze, r. 1555 děkanem v Hradci Králové, roku 1562 farářem v Lysé, r. 1576 v Uněticich, odkudž dostal se na faru v Proseku. R. 1581 ustanoven administrátorem konsistoře pod obojí, načež do Prahy se přestěhovav stal se farářem u sv. Martina na Starém městě. Jsa pro chatrné zdraví nedostatečným k zastávání správy duchovní převzal r. 1583 úřad kazatelský při kapli betlémské. Nemoha však ani zde povinnostem svým vyhověti k naléhání kollegiátů r. 1587 svolil, aby kněz od sv. Jiljí v Betlémě přisluhovati mohl. Konečně vzdal se '''B.''' úřadu administrátorského r. 1590 a vrátil se na faru proseckou. Odtamtud ještě r. 1593 psal list knězi Tomáši Soběslavskému do Prahy. Kdy '''B.''' zemřel, zjištěno není. Sepsal: ''Ozvaní starých Čechův a Moravcův před léty osmdesáti, kteréž činili proti těm, kteří o nich mluvili, že jsou odřezanci církve svaté'' (Praha, 1588). Viz J. Jireček, Rukověť k dějinám literatury; Borový, Akta konsistoře utrakvistické. ''[[Autor:~~Klement_Borový~~Klement Borový\|Brý.]]'' {{Konec formy}}

Ottův slovník naučný/Benešovský: Porovnání verzí