Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/124: Porovnání verzí
m Robot: automatické nahrazení textu (-…[a-z] +…«) |
|||
| Stav stránky | Stav stránky | ||
| - | + | Korektura:Zkontrolováno | |
| Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Litovával jsem starého pána, že se tísní vzadu mezi pochybnými |
Litovával jsem starého pána, že se tísní vzadu mezi pochybnými oněmi postavami, duse se vedrem a nesnesitelným puchem, a vybízel jsem jej častěji, aby šel se mnou do předního oddělení, kde se mohlo seděti pohodlněji na lavicích a židlích. Avšak on odmítal vyzvání moje co nejskromněji. |
||
»Ne, vašnosti, tam já nepatřím a ubíral bych místa pánům, kteří tam sedí ouřadně a ve svém povolání. Já znám celou manipulaci u soudu skrz naskrz a nemusím to zblízka |
»Ne, vašnosti, tam já nepatřím a ubíral bych místa pánům, kteří tam sedí ouřadně a ve svém povolání. Já znám celou manipulaci u soudu skrz naskrz a nemusím to zblízka vidět. A když mě koukání omrzí – však já mezi tou sebrankou nezůstanu…« |
||
Časem, vycházel-li jsem z budovy sám, připojoval se ke mně; jindy zase, šel-li jsem v nějaké společnosti, pozdravil jen zdaleka uctivě a kráčel pak stranou, jakoby nechtěl vyrušovat. Celé jeho chování bylo tak milé, tak skromné; nikdy se nevnucoval a někdy zmizel od soudu tak rychle, že jsem ho ani nezpozoroval. |
Časem, vycházel-li jsem z budovy sám, připojoval se ke mně; jindy zase, šel-li jsem v nějaké společnosti, pozdravil jen zdaleka uctivě a kráčel pak stranou, jakoby nechtěl vyrušovat. Celé jeho chování bylo tak milé, tak skromné; nikdy se nevnucoval a někdy zmizel od soudu tak rychle, že jsem ho ani nezpozoroval. |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Časem setkával jsem se s ním před budovou trestní, přišel-li jsem před hodinou zahájení, a tu přicházel mně staroch v ústrety, přívětivě pozdravoval a někdy mně zalichotil usmívaje se vlídným, dobráckým svým způsobem: |
Časem setkával jsem se s ním před budovou trestní, přišel-li jsem před hodinou zahájení, a tu přicházel mně staroch v ústrety, přívětivě pozdravoval a někdy mně zalichotil usmívaje se vlídným, dobráckým svým způsobem: |
||
»Početl jsem si dnes vašnosti referátek v novinách, a dobře jste to ráčil vypsat, dobře! Člověk ani nemusí být při jednání a vidí ty lidi před sebou a má pojem, jaké jsou |
»Početl jsem si dnes vašnosti referátek v novinách, a dobře jste to ráčil vypsat, dobře! Člověk ani nemusí být při jednání a vidí ty lidi před sebou a má pojem, jaké jsou špatnosti na světě; a co je tuze chvalitebné, vy jim neubližujete, vašnosti, kdo nezasluhuje. Inu, pravda, některý chudák se do toho dostane, ani sám neví jak. Mezi lidem je zle a každý sprostný člověk nezná paragrafy. Vždyť jich je tolik set…« |
||