Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/22: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Porovnání se starší verzí Porovnání s novější verzí →

@@ Stav stránky / Stav stránky @@
-Korektura:Nebylo zkontrolováno
+Korektura:Zkontrolováno
@@ Tělo stránky (pro transkluzi): / Tělo stránky (pro transkluzi): @@
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Nejstarší lidové písně lyrické byly (jak už v [[Přehled dějin literatury řecké/Nejstarší doba básnictví|§ 1.]] naznačeno) nerozlučně spojeny s hrou a tancem. Když později tanec ustoupil, zůstala vždy ještě ''hra'' hlavní věcí, jíž se podrobovala ''slova''.
-Starý hudební nástroj strunový slove u Homera {{Cizojazyčně|grc|φόρμιγξ}}, vedle toho už i {{Cizojazyčně|grc|κιθάρα}} nebo {{Cizojazyčně|grc|κίθαρις}}; teprve později vyskýtá se i jméno {{Cizojazyčně|grc|}}, od něhož vzala jméno všecka poesie lyrická. Jmény těmito bez rozdílu označuje se nástroj, jemuž byla resonanční půdou ''želvovina'' ({{Cizojazyčně|grc|χέλυς}}, {{Cizojazyčně|la|testudo}}). Na tu se napjaly struny, a to s počátku ''čtyři'', později ''sedm''. Bájilo se, že ''Hermes'' vynalezl nástroj. Později teprve vniklo do Řecka z ''Frygie'' užívání ''fléten'' ({{Cizojazyčně|grc|αὐλοί}}).
+Starý hudební nástroj strunový slove u Homera {{Cizojazyčně|grc|φόρμιγξ}}, vedle toho už i {{Cizojazyčně|grc|κιθάρα}} nebo {{Cizojazyčně|grc|κίθαρις}}; teprve později vyskýtá se i jméno {{Cizojazyčně|grc|λύρα}}, od něhož vzala jméno všecka poesie lyrická. Jmény těmito bez rozdílu označuje se nástroj, jemuž byla resonanční půdou ''želvovina'' ({{Cizojazyčně|grc|χέλυς}}, {{Cizojazyčně|la|testudo}}). Na tu se napjaly struny, a to s počátku ''čtyři'', později ''sedm''. Bájilo se, že ''Hermes'' vynalezl nástroj. Později teprve vniklo do Řecka z ''Frygie'' užívání ''fléten'' ({{Cizojazyčně|grc|αὐλοί}}).
 Se ''subjektivní'' povahou lyriky snáší se, že v ní ku platností přišlo ''nářečí básníků'' a veliká rozmanitost metrických forem.