Wikizdroje

Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/10: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Shlomo (diskuse | příspěvky)
19 158 editací
m -odřádkování poznámek
Shlomo (diskuse | příspěvky)
19 158 editací
test: section pro poznámky s follow
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:
<section begin="par1" />
Ale z těchto nejstarších lidových písní nezachovalo se nám nic písemného,<ref name="p2-1"/> ač připomínají se jména několika mythických pěvců, z nichž nejvzácnější jsou tito:
Ale z těchto nejstarších lidových písní nezachovalo se nám nic písemného,<ref name="p2-1"/> ač připomínají se jména několika mythických pěvců, z nichž nejvzácnější jsou tito:
# ''Orfeus'' ({{Cizojazyčně|grc|Ὀρφεύς}}) pokládán byl za nejznamenitějšího ze všech. Pověsti vypravovaly o něm, že jsa synem musy Kalliopy zpěvem i hrou jímal vši přírodu, sestoupil do podsvětí, osvobodil manželku Eurydiku, že se účastnil výpravy Argonautů a že byl konečně roztrhán od rozlícených žen.<ref name="p2-2"/> Nejspíše sluší Orfea považovati za ''představitele thrackého kultu Dionysova''.
# ''Orfeus'' ({{Cizojazyčně|grc|Ὀρφεύς}}) pokládán byl za nejznamenitějšího ze všech. Pověsti vypravovaly o něm, že jsa synem musy Kalliopy zpěvem i hrou jímal vši přírodu, sestoupil do podsvětí, osvobodil manželku Eurydiku, že se účastnil výpravy Argonautů a že byl konečně roztrhán od rozlícených žen.<ref name="p2-2"/> Nejspíše sluší Orfea považovati za ''představitele thrackého kultu Dionysova''.
Řádek 9: Řádek 10:
==§ 2. Vývoj epického básnictví.==
==§ 2. Vývoj epického básnictví.==


{{§|1|.|}} Nejstarší památkou literatury řecké, která se nám písemně dochovala, jsou dvě veliké a dokonalé básně epické: Homerova {{Cizojazyčně|grc|Ἰλιάς}} a {{Cizojazyčně|grc|Ὀδύσσεια}}. Rozsah těchto básní, lehká<noinclude>
{{§|1|.|}} Nejstarší památkou literatury řecké, která se nám písemně dochovala, jsou dvě veliké a dokonalé básně epické: Homerova {{Cizojazyčně|grc|Ἰλιάς}} a {{Cizojazyčně|grc|Ὀδύσσεια}}. Rozsah těchto básní, lehká
<section end="par2" />
----

⚫
</noinclude><ref follow="p2-HomIl">Hom. Il. 18. 569. n.
<section begin="par1" />
⚫
<ref follow="p2-HomIl">Hom. Il. 18. 569. n.
<poem lang="grc">
<poem lang="grc">
τοῖσιν δ' ἐν μέσσοισι πάις φόρμιγγι λιγείῃ
τοῖσιν δ' ἐν μέσσοισι πάις φόρμιγγι λιγείῃ
Řádek 19: Řádek 22:
</poem>
</poem>
Srovnej ještě také Odyss. 8, 261—265.
Srovnej ještě také Odyss. 8, 261—265.
</ref>
</ref><ref follow="p2-1">Verše, jež se nám zachovaly pode jmény nejstarších pěvců řeckých, jsou vesměs podvrženy a přičítají se větším dílem Onomakritovi, jejž prý lyrický básník Lasos zastihl při falšováni věšteb Musaiových (Herodotos VII, 6.).
<ref follow="p2-1">Verše, jež se nám zachovaly pode jmény nejstarších pěvců řeckých, jsou vesměs podvrženy a přičítají se větším dílem Onomakritovi, jejž prý lyrický básník Lasos zastihl při falšováni věšteb Musaiových (Herodotos VII, 6.).
⚫
</ref><ref follow="p2-2">Srv. Ovidia Metamorf. X. 1—77. Verg. Georg. IV. 454 n.</ref>
</ref>
⚫
<ref follow="p2-3">Hom. Il. 2, 594—600.</ref>
⚫
<ref follow="p2-2">Srv. Ovidia Metamorf. X. 1—77. Verg. Georg. IV. 454 n.
</ref>
⚫
<ref follow="p2-3">Hom. Il. 2, 594—600.
</ref>
<section end="par1" />
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Stránka:Šuran,_Gabriel_-_Přehled_dějin_literatury_řecké.pdf/10“