Slávy dcera/Zpěv I. Sála/7
Slávy dcera | ||
6 | 7 | 8 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zpěv I. Sála/7 |
Autor: | Ján Kollár |
Zdroj: | Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Index stran |
Zvučné znějí zvonů hlasy svaté,
k posvíckám se strojí osada,
mládež kvítím cestu vykládá,
v chrám se hrne ňádro bohem zňaté;
I mé srdce pudem divným jaté
tam mé nohy jíti nabádá,
netuše, že tu je prorada
Milku v pouta více vkuje zlaté:
Sotva vkročím, vidím v bílé říze
letmo klečícího anděla,
ducha v nebi měl a oči v knize;
A když pohnul tvář a hlavu vznášel,
koho zděšenost má uzřela?
tu, co ondy při lípě jsem našel.